Zpět v minulosti //Dnf//

2

Šel jsem do obýváku kde leželi noviny. Vzal jsem si je do ruk a začal si je číst.

Popravdě nic zajímavého tam nebylo. Crrrrrr. Uslyším zvonek. Kdo by to tak mohl být? Vztanul jsem a šel ke dveřím které jsem následně otevřel.

Před dveřmi stál Dream který se usmíval od ucha k uchu. ,,Ahoj." Pozdravil mě Dream. Já se usmál. ,,Ahoj Dreame. Co se stalo že si tady? No a jak víš že tu bydlím?" Zeptal jsem se. ,,No zapoměl sis peněženku a tak jsem ti ji donesl." Odpověděl částečně Dream a dal mi peněženku do ruky.  Podíval jsem se překvapeně na Dreama. No divím se že mi ji vrátil. No v naší době by mi ji nikdo nevrátil a nechal by si ji. ,,Děkuji moc Dreame. Po pravdě jsem si ani nevšimnul že by mi chyběla peněžka."Poděkoval jsem. Dream se usmál. ,,Jen proč ses ptal v jakém si roce?" Zeptal se Dream a podíval se na mě tázavím pohledem. Polkl jsem. ,,Nechceš jít dovnitř a tam ti všechno povím?" Zeptal jsem se Dreama. Dream nic nenamítal.

Pustil jsem Dreama do mého krásného domečku. Dream si sundal boty.

Dal jsem zmanení ať mě následuje. Dream šel za mnou. Dovedl jsem ho do obýváku. Sedl jsem si a Dream taky. ,,Dáš si něco k pití?" Zeptal jsem se a vztanul jsem. ,,Ne děkuji ale si hodný." Odpověděl Dream. Sedl jsem si tedy znovu. Seděli jsme v tichu. Nevím jak začít. Dream mě pořád nepouštěl z očí. ,,George si vpohodě?" Zeptal se starostlivě Dream. ,,J-jo j-jsem." Vykoktal sem ze sebe. Vůbec nevím jak mě mohl zradit hlas v takové normální situaci. ,,No dobře budu ti věřit." Řekl Dream a znovu se usmál. Musím něco vymyslet. ,,Já mám jen tak trošku problémy s pamětí." Řeknu rychle. Dream se na mě podíval. ,,Oh to je mi líto George" Řekne Dream. ,,No ale nemusíš být smutný. Postupně se to zlepšuje." Řekl jsem a usmál se. Dream se taky usmál. Crrrr. Uslyším zvonek a tak vztanu a vydám se ke dveřím

Otevřu dveře a tam stojí ňjáký člověk. ,,Umm přejete si něco?" Zeptám se. ,,Dobrý den. Je tady Dream?" Zeptal se mě. ,,Ano je tady." Odpovím. ,,Dreame!" Zakřičí. Ou moje uši. Dream vyběhne z obýváku a řítí se přímo ke dveřím. ,,Karle co se děje?" Zeptá se Dream. Karl se podívá smutně na Dreama. ,,Drista." Řekl Karl. Nestihl to doříct protože Dream už vyběhl ze dveří a utíkal někam na louku. Hmm kdo je Drista? ,,Pane kdo je Drista?" Zeptám se. ,,Říkej mi Karl. No a Drista je mladší sestra od Dreama. "Odpověděl Karl. Dream má sestru? To je husté. ,,Aha. Jo já jsem George." Řeknu a usměji se. Karl se taky usměje. ,,Kde si sehnal tohle oblečení? Nikde jsem ho ještě nevyděl" Zeptal se Karl. ,,Hmmm po pravdě já ani už nevím ale mám ho dlouho. " Odpověděl jsem a doufal že se Karl nebude ptát dál. ,,Nechceš se projít?" Zeptal jsem se. Karl kívl na souhlas. Obul jsem si boty a zamkl barák.

Zdravím. Tak tady je po delší době kapitola. Po pravdě neměla jsem ňják náladu na psaní a byla jsem tak trochu líná 😅. Snad to nevadí. No jinak přeji krásný den.
Flake