Ráno jsem se probudila úplně mrtvá a unavená.
Pomalu jsem se oblékla a šla si vypucovat zuby.
Sebrala jsem si pár věcí a šla na snídani sama.
Došla jsem tam dala si kakao jako vždycky a nic si nedala.
Sedla jsem si ke stolu a unaveně přemýšlela nad celým tím týdnem co se vše stalo.
V tom mě z ničeho nic vytrhla mamka z myšlenek, že až to dopiju mám přijít na pokoj balit.
Já jí na to kývla a přemýšlela dál.
Potom co jsem "dopila" kakao jsem se zvedla a šla po schodech nahoru na pokoj.
Tam jsem si sbalila ten svůj bordel a připravila věci na cestu domů.
Hrozný jak to vše uteklo.
Pak jsem připravila plavky a ručník, že půjdeme nejdřív do bazénu a pak k moři.
Došlo mi, že mám pořád ten papírek s tím psaním.
Vzala jsem si ho sebou kdyby cokoliv.
Rozloučili jsme se s pokojem a naším armexem (klimatizace).
A odešly jsme dolů s těmi kufry.
Když jsme si je dali opět do té společné místnosti tak jsem zaběhla na záchod se převlíct.
A šup k bazénu.
Byla tam jeho mamka sama.
Pořád sem myslela na ten papírek.
Když se pomalu zvedala tak jsem začala hledat kus toho papírku.
Našla jsem ho ve vaku.
Šla směrem k nám a já konečně sebrala odvahu..
"Můžu vás o něco poprosit dala by jste tohle Matějovi, děkuju".
" Jasně samozřejmě".
Usmála se a odešla.
Ze mně spadl velký stres a strach.
Po hodině a půl v bazénu jsme se vydali k moři.
Hrozně začalo foukat a tu a tam spadla kapka deště.
A já byla pořád v oblacích.
Když měl nastat čas odjezdu začala jsem se klepat a být ve stresu.
V tu chvíli jsme všichni seděli ve společenské místnosti a Matěj měl sluneční brýle na očích.
Nevím proč byla to škoda.
No a přišla si pro nás naše delegátka, že autobus je to za tři minuty a mě popadl totální třes a strach.
Šly jsme všichni před hotel s kuframa čekat na autobus a mě z ničeho nic přepadl adrenalin a říkám si takhle to neskončí.
"Mami jdu se rozloučit s Matějem".
Ani nevím co mamka říkala dál, protože jediný co jsem v tu chvíli udělala rozběhla se z toho kopečka a vdala se za ním.
Už v tu chvíli jsem brečela.
Šla jsem za nimi a první si mě přitáhla jeho mamka podala mi ruku a povídá
" Doufám, že sis to tady užila a přeju vám skvělou cestu domů a snad se ještě někdy uvidíme".
"Děkuju mooc vám taky".
Pak jsem šla za Matějem a ten mi podal ruku.
Bylo vidět, že má slzy na krajíčku.
Se všemi jsem se rozloučila a vydala se k autobusu ještě jsem se na poslední chvíli otočila a viděla všichnih jak mi mávají v tu chvíli mi z očí tekli vodopády.
Zamávala jsem nazpátek odešla.
Nastoupila jsem do autobusu a mamka se mě ptá " Co se stalo?"
"Ale byla jsem se rozloučit s Matějem a jeho rodinou."
V tu chvíli mi došlo, že vše je pryč...
ČTEŠ
Moji crushové 1.díl
RomanceV prvním díle se vypráví o klukovy, kterého jsem potkala před čtyřmi lety u moře v Chorvatsku. Vše o čem se tady píše se stalo doopravdy. Vypráví se tam o lásce smutku, ale radosti.
