Chapter Two

1K 57 0
                                    

Hello darlings :))) Jsem tu s dalším dílem a budu doufat, že číslo sledujících ještě poroste a sem tam budete dávat hvězdičky a psát comments ... jsem fakt zvědavá na vaše názory a popřípadě vaše rady a nápady k příběhu :))) No nic , už se tu nebudu vykecávat tak enjoy it :DDD
PS: (Pardon :DDD ) Jinak vás chci ještě informovat, že budu psát i z Cameronova pohledu a dál i pohledu ostatních protože si myslím že z jednoho pohledu to pro vás a i mě nebude tak záživné .
PS2: (už poslední :DDD ) Pište si o věnování :)))

...

Day 1

,,Zoe , přestaň mě natáčet . Vypadám strašně " zapištěla jsem a rukou si zakryla obličej .

Zrovna jsme s holkama skládali poslední potřebné věci do auta a připravovali se na nezávislý život .

Emma a já nosíme krabice , Odeth ještě dobaluje boty a různý holčičí věcičky do asi pěti tašek , Maria s Cloe ještě někde v palubní desce hledají CD Calvina Harrise a Zoe celou tuhle situaci natáčí .

,,Charlie , někdo to musí zdokumentovat a když se na tuhle pozici nikdo nehlásil , ujmula jsem se toho já . Měla bys mi děkovat " řekla a já si jen povdychla . Emma pomáhala Odeth s posledními taškami a kufry do auta mezičímž jsem si to já mířila ke vchodovým dveřím od našeho , teď už mého , domu .

,,Tahle už je poslední holky " zaječela Odeth s taškou v ruce . Jen jsem se pousmála a překročila prah .

Bez toho aniž bych se koukala kolem , jsem šla směrem do kuchyně kde se na lince válela miska s čokoládovýma bombonama .

Šla jsem k lince a vzala si z misky jeden bombon . I v jednom tohle cukrátku je tolik vzpomínek .

Rozbalila jsem ho a nechala si ho rozplynout na jazyku . Po tom co jsem si schovala obal do kapsy , koukla jsem se kolem sebe na prázdný obývák s velkým elektrickým krbem v rohu .

Tenhle dům jsem si vždycky spojovala s hádkama a neustálého křiku jak už z mé strany nebo od Lukka takže je teď opravdu divný slyšet jen ticho . Ticho které slyším konečně po devatenácti letech .

Ale ani to netrvá věčně . O tom mě přesvědčilo troubení auta a hlasitý smích holek . Taky jsem se zasmála a rozhodla se už konečně vypadnout .

Před tím než jsem zabouchla dveře , naposledy jsem se koukla na mohutné schodiště a nastavila alarm .Rychle jsem pak zabouchla dveře a otočila se s měrem k holkám .

,,Charlie pohni zadkem . Svět na nás nebude čekat věčně a pokud okamžitě nenastartuješ auto , vybije se mi kamera v nabíječce ." zakřičela hystericky Zoe . Se smíchem jsem zamkla dveře a klíče hodila do kapsy k obalu od bombonu .

Rychle jsem se rozběhla k autu , odemkla ho a nasedla na místo řidiče .

Nastavila jsem si zrdcátko tak , aby jsem na všechny viděla a když jsem zjistila že všechny plné nadšení sedí na svých místech , rozjela jsem se na silnici a hned po tom , co jsme si všechny stáhly okénka , autem se začala ozývat známá písnička od Calvina Harrise - Summer .

Zoe mezitím postavila kameru na držák na předním skle takže jsme na záběru byly všechny .

Smáli jsme se , zpívali společně s Calvinem a kroutili se do rytmu písniček .

,,Sbohem Amsterdame " zakřičeli jsme na ráz když jsme projížděli kolem cedule s přeškrtnutým nápisem Amsterdam .

Cestou jsme vystřídali Calvina za Beyonce , Beyonce za Icona Pop a stále jsme i přes vysilující tmu venku , zpívali a tancovali jako po elektrickém šoku a pilulkami s adrenalinem .

...

,,Máte nějakej volnej pokoj pro šest lidí ??? " zašeptala jsem směrem k recepční . Jelikož jsem celou noc řídila , nespala jsem vůbec . Emma a Maria řekly že to vydrží se mnou ale Odetha s Cloe to zařízly asi ve dvě hodiny v noci . A Zoe ... o té radši ani nemluvím . Ta usnula asi v devět ale celou noc chrápala a slina ji tekla až na sedačku .

Takže vypadám tak jak vypadám . Rozcuchaný vlasy a pytle pod očima olemovaný rozmazanou řasenkou .

,,Po-dívám se ... " určitě se nás bojí . Jen jsem s úšklebkem přikývla a věnovala se pro mě zajímavému fleku na zdi . ,, Ehm , omlouváme se ale všechny pokoje jsou zcela obsazené " ten konec úplně zašeptala a já se bez jakýchkoliv slov vydala ven z hotelu s holkama v patách . ,, Budeme spát v autě ." snažila jsem se to říct co nejvíc nahlas ale jelikož jsme všechny byly rozespalé , vzdala jsem se to říct znovu a rovnou nasedla do mého vyhřátého sedadla .

...

,,Dnes je 6. května a celé Rusko je osvíceno raním slunkem . Počasí by se nemělo měnit další dva dny takže si užívejte teplého vánku v celém - " rychle jsem toho idiota z rádia vypla a narovnala se takže mi zakřupalo pár obratlů . ,, Nemohli jsme tě vzbudit a tak jsme použili ruský rádio . Promiň " zahihňala se Cloe vedle mě míříc na mě kamerou . ,, Jaktože jsme v Rusku ? " zeptala jsem se ignorujíc Cloeinu větu . ,,Nooo ... víš když jsi to zařízla tak u nás zastavil nějakej kamioňák , no a ... on nás odtáhl až sem " řekla Emma jakoby se bála že na ní za to začnu křičet . Já se ale místo toho začala smát . ,, Opravdu originální ... je to aspoň natočený ??? " usmála jsem se zatímco jsem si upravovala obličej od řasenky . ,, Úplně celý ale kam chceš jet teď ??? " podívala jsem se na ní ve zpětném zrdcátku a ďábelsky se usmála . Všechny udělaly to samé a čekaly na to co řeknu .

,,Myslím si že Rusko nás vítá s otevřenou náručí " otočila jsem se na ně , sedla si do tureckého sedu a dala ruku na volant točíc s klíčkem v zapalování .

,,Chci tu chvilku zůstat a zjistit co Rusko vydrží " řekla jsem , otočila se čelem k cestě a s rádiem na co největší hlasitost , se rozjela na dálnici směr hlavní město .

Holky se mezitím spolu se mnou daly do jekotu a zpěvu nějaké písničky v rádio máchajíc rukama ven z okének . Už teď si to užívám .

...

Tak co vy na to ??? :DDD ... musíte si ještě chvilku počkat než se to rozjede tak prosím buďte trpěliví .
Jinak ještě chci poděkovat všem , co to čtou . Moc pro mě znamenáte vy a i to že to čtete . Takže už asi jen hope u like it . Love u
Your Charlie

The Vine (FF Cameron Dallas CZ)Kde žijí příběhy. Začni objevovat