Ze života Potterhlavy

Po 20 letech

Cus záchranej autobus!

.... nebudu se vyjadřovat ke své aktivitě, to ani slova nepotřebuje. Ale jsem zpět a to je přeci hlavní!

Harry Potter  20 let filmové magie - návrat do Bradavic (nebo pokud chcete v originále: Harry Potter 20th Aniversary: Return to Hogwarts) 

Já, stále fanoušek Harryho Pottera, i přes mojí velkou pauzu, jsem si nemohla nechat tohle ujít a zkoukla to hned první den, co to vyšlo (díky bohu za pochybné stránky, když nejste vlastníkem HBO)...

A jako WOW. Byla to strašná pecka, když jste si vlastně uvědomili a řekli si: "hej, on pro mě HP fakt něco znamená" . Jo, díky tomuhle jsem si fakt uvědomila, že Harry Potter byl, je a bude moje nejlepší období života. Ačkoliv to mám teď těžké a většinu času trávím na pracovním stole, vždy se podívám nad sebe, kde se mi tyčí polička plná HP merche a hlavně knih a vykouzlí mi to úsměv. Ale zpět k dnešnímu tématu.

Prosím, kdo ještě neviděl, nečíst. Obsahuje Spoilery.

Skoro každých 5 minut jsem se rozplakala. Hlavně od půlky do konce to bylo o psychické zdraví.

Památková část mě fakt zasáhla, protože je škoda kolik  báječných herců nás muselo opustit a taky to vzpomínání herců? Jako co prosím? Ta Emma a Rupert? 

*oba brečí*

R: I love you

E: aww 

R: As a friend

*oba dva výbuch smíchu*

Je vidět, že se do těch rolí vžili i v reálu a myslím, že je to hodně poznamenalo - samozřejmě v tom dobrém slova smyslu. 

Nebo taky byla skvělá Helena B. Carter a Daniel, když se poprvé setkali v Gringottově bance. 

"Moc ráda tě vidím, bla bla bla... oni jsou pořád tady! (skřeti) Myslím jako... krmil je někdo? ježiš, tohle je tak špatný"

A Danova láska k Helen? Chcípala jsem. Teď ten novej ship: Harry + Bellatrix (ale fuj)

Ale asi to, na co jsme všichni čekali:

Emma a Tom. Ať už shipujete i  ty nejvíc divný shipy, musíte přiznat, že tihle dva jsou prostě soulmates. Teď poprosím nějakou romantickou hudbu do pozadí

T: Jo, vždycky jsem měl pro ni slabost... a mám dodnes

*nějaké roztomilé romantické vzpomínky*

E: Nic romantického se nikdy mezi námi neodehrálo. Jen se milujeme. víc k tomu říct neumím.

Zde jsem dámy a pánové zemřela. Tohle se prostě nedalo. Co k nim říct.... oba se milovali jen ve špatnou dobu. Emma v mládí, Tom teď. Ale jestli se ti dva do mojí smrti nedají dohromady, tak za nima doletím a prostě je svážu izolepou. Boha jeho Watsonová! To se prostě tomu nemůžeš poddat?!

A taky jak Hagrid, respektive Robbie, řekl: Bohužel tu nebudu za 50 let, ale Hagrid ano

A jak všichni víme, bez Hagrida by to nebyli Bradavice.

Asi už se dostáváme do samého konce této příšerně krátké kapitoly. Stejně, jako to udělali oni:

After all this time?

Always

Ehm jo, čauky, žiju... což, nebudu lhát, se divím. Moje čeština je stejně špatná jako byla vždycky, moje psychika je ještě horší, protože mě za 4 měsíce čekají přijímačky na SŠ  a celkově u mě žádný glow up neproběhl. Ale když tyhle věci přeskočím, mám se skvěle. Co vy? Jak jde život? 

Zatím se mějte krásně a skládejte básně.

Pac a pusu, Cass.