2. Dragon

1 0 0
                                    

Eragon odešel domů a Jane ho dlouho neviděla.
Když toho večera co zjistila, že drží dračí vejce vešla do domu vytáhla v už věčnost zavřené místnosti svůj meč. ,,Zarroku.... Tak dlouho jsi byl v klidu." Rychle ho vytáhla ze zaprášené pochvy. ,,Co myslíš teť?" Ohnala se po nástěnné mapě a přesekla ji vejpúl. Po čepeli přeblehly rudé jiskřičky a poté znovu pohasl.
Usmála se a připnula si meč k opasku.
,,Jak dlouho jsem si odvykala nosit tě." Napadlo jí, že zřejmě magoří, ale meč už na půdě s vybavením nenechala. Vyšla s ním na volné prostranctví a začala se ohánět po smyšlených nepřátelých. Udělala osmnáct výpadů a její čepel narazila do jiné.
,,Nečekala jsem, ze příjdeš tak brzy." ,,Nečekal jsem, že se vejce dostane do rukou mého syna." ,,To nevěděl asi nikdo." Pokrčilq rameny. ,,Když už jsi u toho, pojď si zacvičit ať vidím jak jsi zrezivěla." Ušklíbl se. ,,Á tady si někdo dovoluje..." Ustoupila o čtyři kroky dozadu a postavila se do vyčkávací pozice. Brom se ušklíbl. V ten okamžik na ni zaútočil.
Rychle se prosmykla kolem něj a chtěla zaútočit ze zadu. Její meč byl, ale zastaven. Po další sérii výpadů přiložila Bromovi meč na krk. ,,Uznávám, zrezivěla jsem." Uložila Zarok do pochvy a rozešla se k domu. ,,Co tvůj drak?" ,,Narmel? Než jsem odešla jsme se ošklivě pohádali. Doučuje nitrozpyt a nitrobranu na Severnu." Dodala a začala čistit pochvu. ,,Je to dloho co jste spolu nemluvili?" ,,Naposledy před třemi týdny. I když to, že jsem mu řekla ahoj se asi nepočítá co?" Brom se ušklíbl. ,,Co bude potom, když se drak vylíhne?" Bylo ticho tuto možnost oba dva zvažovali celé dny a hodiny od chvíle vo to zjistili.

,,Zřejmě bych informovala svoji nevlastní matku, ale Eragon je na studium na obecné škole čar a kouzel trochu..." Hledalá zprávný termín. ,,Do školy se jako obvykle mastupuje osmým až jedenáctým rokem, jemu táhne na šestnáct."  Povzdechl si Brom a upíjel čaj. ,,Co vůbec Midgard? Brátíž se tam někdy?" Pobzdechla si. ,,Silně o tom pochybuji a i kdyby, nikdy to tam už nebude takové jako dřív."
Rozloučili se a on se vypravil zpět do svého domu ve vesnici.

Uplynulo čtrnáct dní. V ten okamžik za ní přišel Eragon. Měl zmatý výraz. ,,Už vím proč jsem ho měl chránit." Usadil se na židli. ,,Vylíhla se." Poznamenala Jane.
,,Ale co s tím mám dělat?" Začal vyšilovat a spustil důvody proč si draka nemůže nechat. ,,Eragone..." Podívá se na něj káravým pohledem. ,,Drak je uvažující bytost, jako ty, já, Brom, Galbatorix. Zabít draka je jako rozervat dvou duši na dvě části a jednu z nich zničit. Zabije tě to." ,,Jak to můžeš vědět, když nejsi Dračí Jezdec!?" Vyjel na ni. ,,Eragone..." Začala klidně, ale Eragona to nezastavilo. ,,A víš ty co? Já si ji nechám a v okamžik kdy začne chrlit oheň tvůj statek srovnáme se zemí." Jindy vlídný chlapec se nechal ovládnout touhou po moci. ,,Změnil jsi se a ne právě k lepšímu, Eragona syne nikoho." Zasyčela a uklidila nádobí do dřezu. ,,Ale mílíš se. Vím co znamená být dračí jezdec." Stáhla si rukavici a odhalila stříbřitou jizvu. ,,Jmenuje se Gedvei Ignasia a mají ji vsichni jezdci." Eragon znatelně vychladl. ,,Takže mi můžeš pomoct?" ,,Já být tebou se zeptám Broma, ohledně výchovy draka bez jiných mláďat jeho druhu má více zkušeností než já. Pozor na království, Galbatorix tě chce na svoji stranu." Řekla mu.
Chlapec zakroutil hlavou a utekl.

Dalších několik dní se v jejím životě nic ohledně draka nekonalo. Trvalo to pouze dva měsíce. Do domu vběhl Eragon nohy mu krvácely. ,,Jsi letěl vez sedla..." Spráskla ruce. ,,Ublížili Gerovi..." ,,Kdo?!!" Zaječela a vyběhla ven. Eragon jí zavedl k cestě. Byl si vědom, že uvidí Safiru. Tak se také stalo.
Jane si ji obdivně prohledla. ,,Ne ono vaisa, A fricia abr du shurtugal skulblaka Safira." Řekla s uznáním.
,,Líbíš se jí." Usmál se Eragon. ,,To mě těší, ale jak je na tom Gero?" Zeptala se rozpačitě. Brome máme problém! Zavolala do éteru tak aby se to dostalo ke zmíněné osobě, ale ne k Eragonovi a Safiře.
,,Musíme ho dostat do Carvahallu, Safiro, pokud tu jsou razakové se seiterovým olejem jsi i ty v nebezpečí skryj se v dračích horách, do doby než tě Eragon zavolá." Dračice si odfrkla, ale její varování vzala vážně, Eragon se ušklíbl. ,,Nechce." ,,Já vím, ale je to pro tvoje dobro. V horách najdeš hrad vyhledej draka jménem Narmel. Sice nebude rád, že s ním chci mluvit já... vyřiď mu, že se omlouvám a Alagaesie nabírá obrátky." Safiře se rozšířily zorničky a vzlétla.
Naložili Gera na koně a vyrazili do Carvahallu. ,,Eragone?!" Omdlel. Rychle sesedla z koně a na druhého promluvila starověkým jazykem. ,,Dones toho muže k léčitelce Gertrůdě, žije v chatrči nad vesnicí." Kůň zaržál. ,,Eragone!" Zavolal Brom. ,,Co se stalo?" ,,Gera napadli razakové. Safira při chránění Eragona ho zanesla do Dračích hor, bez sedla asi ti došlo co se stalo."
Brom zasyčel. ,,Musí ke Gertrůdě." Nezmínila se, že už do něj nalila lektvar na rychlé hojení.

Gertrůda spráskla ruce. ,,Co se stalo?" ,,Eragona a Gera napadli. Štěstí, že Eragon byl v lese když dům explodoval. Gero má zlámaná žebra a myslím, že ho mučili kyselinou." Gertruda kývla budu se snažit. Ale nedokážu slíbit, že Gero přežije a Eragon bude normálně chodit." Ale bude toho se neboj. Řekla si v mysli.

Je to týden od chvíle kdy Eragona převezli ke Gertrudě. Jane se povedlo zamaskovat kouzlem Gedvei Ignasia na jeho dlani. Prý se probral. Byla ho navštívit. Podala mu další lektvar na bolest a rychlé hojení. ,,Myslím, že za tři dny budeš moct běhat." Eragon se zamračil. ,,To není možné..." ,,Odvar z třemdavy k vnitřnímu využití. Postaví tě na nohy. Jen se neboj." Usmála se.
Druhý den šel ke Gerovi. Usmála se když ho spatřila. ,,A pak, že to není možné." ,,Rád tě zase vidím." ,,Jak je Gerovi?" ,,Vypadá to s ním bídně." ,,Oj. Pomohla bych mu, ale v léčitelství nejsem moc zručná, vnitřnosti opravit nezvládnu." Zatvářila se soucitně. ,,Musím mluvit se Safirou." Zašeptal. ,,Je od tebe příliš daleko. Neslyší tě." Eragon se zamračil. ,,Ale na takovou.." ,,Na takovou vzdálenost jste se předtím slyšeli. Já vím. Jsi oslabený bude chvíli trvat než se zcela zotavíš." Řekla klidně.
Eragon si rezignovaně sednul na schody Horstova domu. ,,Proč já?"

Ohnivý ÚsvitKde žijí příběhy. Začni objevovat