„zítra se vracíme do LA ell, už jsi mu odpustila?" Ptá se mě po dvouch dnech Ness. „ja nevím, chtěla bych to mít urovnaný do jeho narozenin, ale furt nevím" řekla jsem jí upřímně, a dala tričko do svého kufru. „už bych mu odpustil trápí se dost dlouho, tohle si ell nezaslouží" zastal se ho Jaden, a já se na něj podívala. „každý potřebuje něco čím by se poučil" řekla jsem, a zavřela kufr. „a z čeho ? vždyť říkal, že nechtěl, a já věřím, že by se odtrhl kdyby to šlo" řekl Jaden. „dobře, až do jedeme domů, tak to urovnám " řekla jsem, a lehla si do postele. „ještě že tak" oddychl si Jaden.
__________pohled paytona________
Už to jsou dva dny. Bojím se, bojím se, že to ukončí, nechci ji ztratit, vím že se k ní chovám někdy jak píčus, ale tu holku miluju celým svým srdcem, a dám jí vše co bude chtít, nesmím ji ztratit, prostě nesmím. Lehl jsem do postele, a dal hlavu do rukou. „ell, kurva měla jsi pravdu, do sralo se to, a to hodně" řekl jsem si pro sebe, a promnul si oči. Vzal jsem si mobil. Napsal mi Jaden.
„kamo asi to vypadá dobře, asi ti ell odpustí" dostal jsem do sebe takovou radost, že jsem obejmul polštář.
„fakt?"
„jo, ale nedoser nic"
„neboj"
Jsem tak šťastný, že mi možná odpustí, nic jiného si nepřeju jen aby mi odpustila, a mohl bych splnit, to co jsem chtěl tady, ale posralo se to. Vezmu ji někam a řeknu ji to. Doufám že řekne ano. Objímal jsem polštář, a byl šťastný. Doufám, že nám to zas nikdo nezničí, bude jen moje. Usnul jsem, a jen spal tiše v klidu. Zdálo se mi, že mě někdo přikryl, ale když jsem otevřel oči, tak tam nikdo nebyl. „naivni paytone fakt naivní" řeklo mi svědomí. Znovu jsem usnul.
____________pohled ell____________
Ležela jsem na posteli, a byla na mobilu, připadá mi, že to hrozně uteklo. Zítra má pay narozeniny, a já to pro myslela že mu odpustim, nemůžu na něj být furt naštvaná, a hlavně nevím jestli to udělal on nebo Ariana. „ell?" Zařvala na mě z koupelny Ness. „jo?" Zařvala jsem zpátky, a vypla mobil, který jsem následně dala vedle sebe na postel. „pojď jsem" zařvala. Já se zvedla, a šla za ní do koupelny. Seděla na vaně, a držela něco v ruce. Sedla jsem si vedle ní, a podívala se co drží v ruce. Těhotenský test?!. „ty jsi-" nedořekla jsem to, protože mě přerušila. „těhotná, já jsem taková kráva, že jsem si nedávala pozor" řekla, a začala brečet. Já ji obejmula. „ness nejsi, a nemusí to být jistý, tyhle testy můžou lhát, zítra v LA zajdeme k doktorovi, a ten nám řekne jestli jsi těhotná" řekla jsem, a pohladila ji po vlasech. „všechno bude dobrý, věř mi" dodala jsem, a usmála se na ni, ona se usmála na mě. „dobře, ale bojím se, že to Jaden nebude chtít" řekla, a já ji podala kapesník. „ness, proč by Jaden nechtěl mimčo? Vždyť bude rád, že bude mít doma syna nebo dceru" řekla jsem, a pomohla ji stoupnout. Došli jsme do pokoje, a sedli si na postel. „ale musíš si s paytonem pospíšit, nechci rodit jako první" řekla a obě jsme se zasmali. „jestli všechno dopadne dobře, tak snad i já budu někdy máma" řekla jsem. „ty budeš ta nejlepší" řekla Ness. „to ty taky Ness, a neboj Jaden není takovej že by tě opustil, budete mít svatbu, proč by tě opouštěl" vzpomněla jsem si na jejich svatbu. „ajo vlastně, ale co když si to rozmyslí" zase řekla, a já se naštvala, myslí moc negativně. „ness, prosím tě, kdyby tě chtěl opustit, nebo si něco rozmyslel tak by ti to řekl, už dřív, nemysli negativně, ale mysli pozitivně, budete mít zdravého prcka".
