-9-

294 7 2
                                    

Zastavily jsme před hotelem který vypadal krásně už jen zvenku. Vystoupila jsem z auta vzala z kufru svůj batoh a čekala na kluky než si poberou taky všechny svoje věci.
Vešly jsme do hotelu a Kuba šel k recepci. Po chvíly přišel i sklíčema od pokojů.
"Takže pokoje budou takhle já jsem s Elou Dominik je s Tokym Radek je s Robertem a Kuba Rej Hasan a Jickson jsou spolu vy čtyři máte nejlepší pokoj takže né že si budete stěžovat že jste ve čtyřech tak jo tady si rozeberte klíče a Elo ty pojď se mnou jdem si dát na pokoj věci a za 15 minut se tady sejdem a půjdem na oběd takže zatim zmrdi" dokončil Kuba svou řeč a já šla za nim vyšli jsme po schodech do druhýho patra. Došli jsme k pokoji s číslem 217. Vešly jsme dovnitř položila jsem svůj batoh na židli a sedla si na postel. Upřímně skoro celou cestu do prahy jsem přemýšlela jestli mám říct Tomovi to všechno o mně a nevím no.
"Kubo?"
"Ano?" Koukne na mě
"Myslíš že bych mohla říct Tomovi o tom jako jak mám třeba ty stavy a tak?"
"Hele jestli cejtíš že by si mu to chtěla říct tak mu to řekni a ty s nim něco máš?" Nahodil vážnej obličej a sedl si vedle mě
"Nene nemám jen včera jsme si tak povídali a on si všiml těch jizev na mí ruce já mu řekla že mu to někdy řeknu jako proč to tam mám a tak jsem přemýšlela že bych mu řekla i ty stavy co mám chápeš" koukla jsem se mu do očí. Upřímně ráda bych řekla Kubovi že se mi Tom líbí ale bojim se že by se naštval protože nechce abych něco měla s kymkoliv z kluků sice to nic neznamená že se mi Tom libí jako že bych pak hned s nim něco měla ale i tak se bojim že by se naštval.
"No je to na tobě ale Tom je takovej že tě určitě vyslechne a rád ti když tak pomůže a kdyby jsi chtěla od něj pomoct tak určitě pomůže takže pokavaď mu začináš věřit nebo mu teda věříš tak bejt tebou bych mu to řekl" usmál se a pohladil mě po zádech usměv jsem mu vrátila.
"Tak pojď jdem dolů a půjdem na nějakej ten oběd" zvedl se z postele tak jsem se taky zvedla. Přišli jsme dolů tam byl už Radek a Robert ostatní ještě nikdě. Do pěti minut byli všichni dole a my vyrazili do nebližší restaurace.

*Večer*
Právě už jsme v klubu a kluci mají zvukovou zkoušku.

Je po zvukový zkoušce. Zatím je na na stagy Radek. My jsme v backstagi kluci si nalejvaj panáky za panákama a já jen sedím na gauči a koukám do zdi. Cejtim se zas celkem nekomfortně protože sedím tu sama na gauči kluci pijou nebo ono to asi neni ani kvuly tomu ale kvůly tomu že jde na mě nejspíš zase ten zpíčenej stav který tak strašně nesnášim. Ani nevim co mám teď dělat mohla bych jít třeba na záchod ale ani nevím kde jsou tady záchody. Zase se začínám klepat a cejtim jak se mi hrnou do očí slzy. Upřímně fakt netušim co mám teď dělat teď mě tady uvidí všichni v takovym stavu to je fakt super. Nenapadlo mě nic jinýho než sklopit hlavu přítáhnout si nohy k tělu prostě asi čekat až to přestane. Najednou cítím jak ke mně někdo jde a posadí se vedle mě....

Myslíš to vážně?Kde žijí příběhy. Začni objevovat