"Elo? Jsi v pohodě" doufala jsem že to bude Kuba ale nebyl byl to Tomáš no super.
"J-j-jo jsem jen potřebuju Kubu prosím" řeknu mezi vzlykama Tom se zvedne a jde asi nejspíš pro Kubu. Začala jsem se ještě víc klepat dneska je to horší než obvykle kurva. Najednou se ke mně někdo přiřítil a sedl si vedle mě.
"Elo? Elo koukni se na mě" byl to Kuba
Koukla jsem se na něj a viděla v Kubovo očích starost,strach nevím co všechno.
"Je to dobrý jsem tu s tebou mysli jen na pozitivní věci na nic negativního jo" hladil mě po zádech myslim si že i on na mně poznal že ten můj stav je dneska nějak horší. Pomalu jsem se uklidňovala.
"Kubo já vim že se to teď nehodí ale měli by jsme už jít na stage" přišel Robert k nám
"Tyvole kámo teď nemůžu odejít tak tam běžte já pak příjdu" odpovědel Kuba
"Ale to bude divný když tam pak přijdeš prostě jen tak"
"Do píči Roberte ja jí tady teď nenechám samotnou co na tom nechápeš" zařval naštvaně Kuba že jsem sebou až cukla. Robert jen odešel za klukama do zadu backstage.
"Kubo já to zvládnu bež" řeknu
"Ne já tě tady nenechám maximálně že by tady zůstal někdo jinej s tebou ale byl bych radši tady s tebou já" hladil mě po rameni
"Ja s ní tady zůstanu stejně na stagy nemusim bejt tak běž" přišel k nám Tom
"Fakt?" Kouknul na něj Kuba
"Jojo" Kuba se zvedl a něco pošeptal Tomovi. Potom si Tom vedle mě sedl kluci odešly na stage. Jen jsme na sebe blbě koukali a bylo to celkem trapný.
"Můžu tě obejmout?" Vypadlo ze mě ani nevim proč jsem to řekla
"J-jo jasný" roztáhl ruce a já ho objala. Upřimně někdy mi jen objetí pomůže daleko víc než slova.
Objímali jsme se asi pět minut a fakt mi to pomohlo.
"Je mi jasný že teď asi budeš chtít vědět prostě něco víc takže ti to rovnou řeknu aby si se nemusel vyptávat" odtáhnu se od něj a kouknu se mu do očí.
"Nevím jestli ti Kuba říkal o našem tátovi ale je to asi rok co se s mamkou rozvedly kvůly tomu že on na nás byl hnusnej někdy nás i mlátil já jsem z toho byla hodně v prdeli takže jsem se začla řezat od toho mám ty jizvy a taky jsem začala mít tyhle stavy kdy začnu brečet klepat se a musim u sebe někoho mít aby mě z toho stavu dostal protože sama to nedokážu už jsem to několikrát řešila s doktorama ale nenašla jsem ještě žádnýho kterej by mi fakt pomohl se toho zbavit nejhorší ale je že můžu mít klidně celej den dobrou náladu a pak to prostě najednou příjde" utřela jsem si slzu která mi stekla po tváři
*Tomovo pohled*
Jen jsem na ní koukal a nevědel co říct upřímně je mi ji strašně líto že si tohle musí zažívat. Začínám mít Elu fakt hodně rád i když jí prostě znám pár dní tak jí mám prostě rád.
Elu jsem objal.
"Moc mě mrzí že si tohle musíš prožívat" pohladil jsem jí po zádech
"Mě mrzí že jsem ti zkazila den a místo toho aby jsi si užíval koncert tak jsi tady se mnou"
"Prosimtě co to říkáš den jsi mi nezkazila ty jsi duležitější než nějakej koncert takovejch koncertu ještě bude" odtáhl jsem se od ní a usmál se ona se usmála zpátky. Začaly jsme si navzájem koukat do očí a nevím proč ale měl jsem hrozný nutkání jí políbit. Já se k Ele přiblížil a políbil jí.
"Jen si pr....." přišel Jickson a my se od sebe hned odtáhly a dělaly jakože nic
"No jen si pro něco jdu" rychle si vzal co potřeboval a zas rychle odešel.
Mezi náma s Elou panovalo trapný ticho nevěděl jsem co teď říkat.
"No promiň za tu pusu nevim co mě to popadlo" podrbal jsem se na zátylku
"V pohodě" odpovědela já se jen lehce usmál....
