Jouninská zkouška [KakaIru, SasuNaru - Na přání] ✓

Deset

Až teprve pár minut po půlnoci se blondýn rozhoupal k tomu vylézt z postele a přesvědčit se, zda už jeho hostitel v klidu spí. Tiše jako myška vylezl z jeho ložnice a jako nepozorovaný zloděj se přikradl do obývacího pokoje, kde se na gauči rozvalovala postava jeho týmového parťáka. Noční ticho narušovalo jenom klidné oddechování, které blondýna ubezpečilo, že Sasuke opravdu spí. Potichounku se přikradl k němu a opravdu opatrně a s citem vzal jeho spící tělo do náruče.

***

Sasukeho ráno probudily sluneční paprsky, které jej lechtaly po tváři, což okomentoval nespokojeným zavrčením a ještě silnějším semknutím očních víček. Víc se zavrtal hlavou do blonďaté kštice a zpevnil stisk kolem pevného hubeného pasu, aby se před momentálně dost nežádoucím svitem slunce ukryl. Sakra! Vždyť včera, ještě předtím, než si šel lehnout na gauč, tak zatahoval rolety! A odkdy je krucinál ten gauč tak měkký, pohodlný a hlavně...

V ten moment prudce otevřel černočerné hloubky a zmateně zamrkal do rozčepýřených vlasů mladého muže, který spokojeně pochrupoval v jeho náručí tak.

,,C-co-?" vydechnul nechápavě a napjal se, když se tělo vedle něj zachrulo.

,,Sasuké... Ještě spi... Aspoň chvíli," zamručel Naruto rozespale, aniž by snad otevřel oči, ,,a přestaň se tak napínat... Tvoje kyčel mně tlačí do boku."

,Kéž by kyčel,' pomyslel si Uchiha a sekundu na to byl rudý jako uzrálé rajské jablíčko.

Bál se pohnout, aby se náhodou o Uzumakiho bok neotřel svým tvrdým mužstvím ještě víc, než bylo v tuhle chvíli nutné.

Avšak tohle za něj Naruto vyřešil naprosto sám za sebe. Zadkem se totiž popochrul v posteli tak, aby se na něj pořádně natisknul, uvelebil se a mohl spokojeně odpočívat dál. Jenže hledáním svého místečka se několikrát otřel o to Sasukeho, až černovlasému mladíkovi nechtěně uniknul vzrušený sten.

,,Uhm... To není kyčel," pípnul tiše blondýn a uchechtnul se.

Na to jej Sasuke pustil kolem pasu a vylítnul splašeně z postele. V očích upřímný děs.

,,J-já, já, já... P-promiň, sakra!" vyjeknul poplašeně a s největší potupou a pomyslnými nadávkami v duchu se vyřítil ze své vlastní ložnice, ignoruje tak roztomilé pochechtávání svého týmového parťáka.

***

,Kurva! Co si o mě teďka bude myslet?! A jak jsem se sakra ocitnul ve svojí ložnici? Začínám bejt náměsíčnej, nebo co?' vztekal se Uchiha, když stál ve sprchovém koutě a jeho tělo bičovaly kapky studené vody.

Upřímně nedokázal přijít na jiné vysvětlení toho, jak se ocitnul ve své vlastní posteli s Uzumakim nalepeným na sobě. Ne, že by to nebylo snad příjemné, jeho nyní už klimbající kamarád mezi nohama by o tom mohl vyprávět, ale... Byl to prostě šok. Nečekal to.

,Lituju toho, že jsem ho sem pozval, aby tu do zkoušek bydlel, i když... Kdoví jestli už s děsem nebo smíchem nepláchnul,' vydechnul hořce v myšlenkách a vypnul příval vody.

***

Avšak k jeho příjemnému překvapení našel svého nového spolubydlícího v kuchyni, jak prochází skříňky nad linkou a hledá něco k snědku.

,,Dobré ráno," zazubil se na něj od ucha k uchu blondýnek.

,,D-dobré," pokynul mu Sasuke trochu zaraženě, ,,p-poslyš, t-to co se stalo p-před chvílí-"

,,To se stává každýmu," mávnul nad tím rukou Naruto, ,,i mě se to stává skoro každý ráno. Však... Je to normální, ne?"

Tmavovlásek si v duchu vydechnul úlevou.