MHA X Y/N

5.

Zůstali jste se Shotem sami.
Šli jste směrem k zastávce.
Bylo mezi námi ticho celou dobu dokud Shoto něco neřekl.

,, hmm... Y/n můžu se zeptat na něco?"
Zeptá se trochu nejistě Shoto.

,, jasně jen se ptej" usměju se na něj.

,, jaký je teda ten tvůj quirk, jestli ti teda nevadí na to odpovědět , když jsi zalepila Bakugovi tu pusu tak jsem si myslel že máš quirk něco jako lepidlo na dálku nebo tak něco....heh" trochu znervozní. Slyšíš to v jeho hlase.

,, nene v pořádku, jen je to trošku složité... Jako ne jen nevím jestli mi to uvěříš. " jsi hodně nervózní.

Mám mu to říct??.... Cítím že mu můžu věřit... Tak jo

Výdech, nádech

,, tak jo... Mám jakýkoliv quirk si vymyslím......" řeknu mu s nejistým výrazem.

Na chvíli je trapné ticho. Nakonec ho prolomí Shoto.

,, whow... Tak to jsem nečekal.... Takže na tvém quirku záleží hlavně tvá fantazie?" zeptá se tě udiveně.

,, v podstatě jo... " řekneš nervózně

Je to pro tebe hodně velká změna, do teď to nikdo kromě tebe nevěděl.

,, a můžu používat patnáct quirků naráz "
Řekneš a zabodneš pohled do země.

Mezitím dojdete k zastávce a zrovna vám přijede autobus.

,, pojď už je to tady " řekne ti Shoto a vezme ti kufr.

,, Ne to nemusíš, já to ve~ " nedořekneš to.

,, Ne v pohodě já to vezmu" usměje se a ty pustíš kufr.

Zbytek cesty se nic neděje.

(uběhne 30 minut)

Vystoupíte z autobusu.
Ucítíš něčí ruku vedle tvoji, koukneš se tam a vidíš že Shoto je těsně vedle tvé ruky.
Trochu zčervenáš.

,, hele Shoto... Jsem ráda že jsi mě vyslechl i s těmi rodičy... Jsi dobrý kamarád.... Děkuji ti" Obejmeš ho.

Obejme tě na spátek.
Zčervená tak že pomalu splývá s jeho levou stranou červených vlasů.

Odtáhneš se z obětí a koukneš se na něho, cítíš jak ti hoří tváře, pak su uvědomíš že jsi červená taky.
Jeho pohled míří na zem.

Pak se na tebe koukne a usměje se.

Jeho úsměv je tak hezký... Musím se na to zeptat Miny jestli byl takový u před tím nebo jestli se mi to jen zdálo.

Rozejdete se ke dveřím, vejdete do společenské místnosti. Všichni vás s radostí přivítají, jen Mina ještě nedorazila.

,, hmm... Teď musím najít svůj pokoj" řekneš si pro sebe ale Shoto tě uslyší.

,, Pomůžu ti najít " přijde k tobě až cítíš jeho dech na krku.

Bylo to trochu nepříjemné ale nevadilo ti to.

,, děkuji" usměješ se na něho a on ti úsměv oplatí.

Tak jo to je asi vše pro tuhle kapitolu, ano vím byla trochu kratší tak se omlouvám teď už to bude navazovat na další kapitolu. Díky všem kdo si to přečetli a zatím čao. ✨