MHA X Y/N

9.

Ale v tom se do místnosti přiřítí Allmight,, mladá y/n byla jsi úžasná, máš skvělý quirk určitě mi musíš o něm něco povědět" stoupne si vedle tebe allmight,, po škole si promluvíme, přijď do mého kabinetu" usměje se stařec (pardon jestli to někomu vadí) a odejde pryč z místnosti.

,, dobře " otočíš se za ním.

Hmmm...... To mě zajímá co potřebuje tak nutně vědět.
Zamyslíš se na chvíli

,, Tak jo třído máte něco co by jste chtěli říct ještě" zeptá se Mirio nadšeně

,, jo já!!! " zařve bakugo a vrhne se na tebe s výbuchem.

,, jak chceš" řekneš s klidem v hlase a použiješ rušení quirků a potom ho zmrazíš.

,, ty malá, stejně budu lepší!!! Trčí mu hlava z kusu ledu.
,, tak mě nejdříve ale musíš porazit" přijdeš k němu a ťukneš mu do nosu.

Místo aby začal řvát něco ve smyslu, zabiju tě atd... ' tak zčervenl jak rajče, dokonce i ztichl.
Hmm.... Co mu je??...

Přijde k tobě Shoto ,,woow byla jsi úžasná" usměje se na tebe.

,, woooow!" přiběhly k tobě holky celé domlácené.
,, jeje jste v pohodě holky? " koukneš se na ně ustaranýn pohledem.
,, no my jo ale Shoto na tom nevypadá dobře, dostal ránu do hlavy a pořádně do břicha" koukali se směrem k Shotovi.

,, zajdu mu to vyléčit" odejdeš od holek pryč.
,, ahoj Shoto, jsi v pořádku? " podíváš se na něj ustaraně.
,, jojo všechno je v poho" jde vidět že je v bolestech.
,, nejsi, vidím to, pojď za mnou ošetřím ti to" chytneš ho za ruku a táhneš ven z místnosti.

,, posaď se tu" ukážeš na pohovku co byla poblíž vás.
,, d-dobře" řekne celý červený.
,,tak a teď mi řekni co tě bolí" dřepneš si před něj.
,, no hlava mě bolí jak čert a břicho taky, nejspíš to mám jen pohmožděné" stále ho vidíš že je ve velkých bolestech.
,, no nevypadá to jen pohmožděně" koukneš se na něj ustaraně. Koukne se na tebe nechápavým pohledem.

,, no nic sundej si tričko" řekneš trochu nepříjemně.
Pomalu si sundává triko, vidíš jeho vypracované břicho celé od modřin a trochu zčervenáš.

Uhuuuf......to zvládnu. Uklidníš se.

,, tak teď mi ukaž kde tě to přesně bolí" koukneš se na něho. Ukazuje ti rukama na prostředek svého břicha. Vidíš že mu ta rána aji trochu krvácí.
,, a na hlavě?" zvedneš se.

Shoto ti ukazuje na hlavě krvavé rány.
Mezitím si vybíráš quirk... Vybrala sis rentgen a léčení ran.

,, dobře hlavně zůstaň v klidu teďka" spustí se ti z očí fialové světlo které pomalu oskenuje jeho hlavu a břicho.

,, tak jo mám to...no je to trochu horší než jsem čekala, máš jemný otřes mozku a břicho máš těžce pohmožděné, budu ti muset vyléčit obě věci tak se prosím teď nehýbej" řekneš mu ať se uklidní.

Pomalu mu položíš ruce na hlavu kde je poraněná. Tvé ruce začnou svítit, vidíš jak se jeho rána pomalu hojí. Po pěti minutách má čistou hlavu, ještě ji přejedeš očima aby sis byla jistá že je v pořádku.

,, tak jo hlavu už máš v pořádku" řekneš mu s úsměvem na tváři.
,, teď ti ještě vyléčím to břicho, tak se nehýbej prosím" díváš se na něj.
,, dobře" odpoví ti nervózně.

Jsi taky hodně nervózní, sahat mu na jeho břicho, ale co už musíš to udělat, navíc je to pro vyléčení. Položíš mu ruce na břicho, cítíš že sebou jemně cukl, kdo by taky ne, ale byl u toho červený jak rajče, no sebe jsem radši nechtěla vidět. Zase ti svítí ruce.

,, tahle rána nebude trvat tak dlouho, není tak vážná" uklidňuješ ho.
Vidíš že je hodně nervózní, radši nad tím moc nepřemýšlíš, musíš mu hlavně teď vyléčit tu ránu.

Po dvou minutách je vyléčené i jeho břicho,, tak jo hotovo" postavíš se naproti něj. Shoto se zvedne a obejme tě silně,,děkuji ti moc y/n" koukne se ti do očí, jeho oči jsou krásné hluboké, cítíš stále jeho pohled v tvých očích.

,, tak teď už by jsme měli jít" řekneš mu a chytneš ho za ruku. Jdete zpátky na cvičiště, ale už tam nikdo není.
,, ahhh....to jako fakt, však to nebylo ani deset minut" otráveně se rozhlížíš po aréně, ale nikdo nikde,,no nic....tak musíme do třídy, už tam nejspíš budou" otočíte se a jděte směrem do třídy, jdete chvíli po tmavé chodbě po chvíli zahnete do prava a vidíte schody, které míří na chodbu kde je vaše třída. Vyběhnete je a už vidíte třídu na konci chodby.

,, jo a jinak jak se cítíš? " rychle se ho ještě zeptáš než přijdete do třídy.
,, jo už je mi dobře, nic mě už nebolí, díky moc" usměje se na tebe dolů.
,, za málo to nic nebylo " oba se začervenáte a jdete pře třídu. Otevřete dveře a všichni na vás čučí jak sovy.

Po chvíli si uvědomíš, že držíš stále jeho ruku, rychle ji pustíš a jdeš do třídy. Učiteli se omluvíte, spíš Miriovi.
Cítíš na sobě pohled, ale není ti vůbec příjemný koukneš se před sebe a vidíš Bakuga jak tě sleduje skleslým pohledem.

Co mu je.....  Zamyslíš se
To jako tak vyvádí z té ruky nebo co, to je stejně jedno.

Po chvíli zazvoní a je konec školy, všichni si sbalíte věci a jdete ven ze třídy. Ale ty se musíš stavit ještě u Allmighta. Jdeš tedy směr jeho kabinet.

Tak jo to je prozatím vše doufám že se kapitola líbila a čao ✨