Část devátá - Dej mi pusu

488 40 12
                                    

Čekala jsem nervózně na verandě a chodila jsem a tam , bylo přesně půl šesté ale jediný kdo přijel byl Klaus nikdo jiny . Zastavila jsem se a koukala jsem se na něho , on pozvedl obočí a šel za mnou .

" Máš zabaleno a věci připravené ?"
Zeptal se mě , kývla jsem hlavou a koukala jsem se do telefonu žádná zpráva nic . Klaus mi vzal ten telefon a já se na něho rychle podívala .

" Vrať mi to !"

" Dej mi pusu "

" Co ?! Dej mi ten telefon !!"

" Dej mi pusu , dám ti telefon "
Držel ten telefon nad hlavou , natáhla jsem se k němu a dala sem mu pusu na tvář . On protočil oči a jak jsem se od něho odtahovala natáhl ke mě hlavu a políbil mě na rty . Zarazila jsem se a hned jak mě políbil tak jsem ho odstrčila a vzala si svůj telefon .

" Vem ty tašky a jedeme!! Dospěj Klausi ! "
Vzala jsem si svoji tašku a zavrtěla jsem hlavou , on se zasmál a vzal mi tu moji tašku a nesl ji do auta . Koukla jsem se na telefon bylo šest hodin a můj pán neznámí nikde , koukla jsem se kolem ale nic.

Když jsme konečně je-li koukala jsem se před sebe a mlčela jsem .

" Tak copak tě trápí beruško ?"
Zeptal se mě Klaus , koukla jsem se na něho a pozvedla jsem obočí . Tak fajn beztak bych mu to asi cestou na tu chatu řekla .

" V poledne jak jsme byli v tom parku mi psal ten pán neznámí , tak mu říkám . Pozvala jsem ho na tu chatu s námi , napsal mi že v půl šesté bude u mého domu a počkáme na tebe ale nic . "

" Pozvala jsi někoho cizího k sobě domu ?"

" Věděla jsem že tam budeš ty a kdyby se cokoliv stalo urveš mu hlavu "
Klaus se zasmál , koukl se na mě a pak opět před sebe .

" Tak ještě že jsem přišel v půl šesté že ano "

" To jo "
Kývla jsem hlavou a on se na mě opět podíval a pak opět před sebe .

" Napsala jsem mu , myslím že po téhle zprávě už nenapíše "

" Tobě se líbí , když jsi ho nikdy neviděla "

" Ano líbí a ano nikdy jsem ho neviděla ale píšeme si spolu a je jiný než ostatní "

" Jak jiný ?"

" Prostě jiný , říká mi Láskomilko a nebo královno . Láskomilko protože .."

" Věříš na lásku "
Řekl Klaus aniž bych to dořekla , kývla jsem hlavou a vzdychla . On se na mě opět podíval a pozvedl obočí , pak jen zavrtěl hlavou zasmál se a koukl před sebe .

" Jsi vážně hloupá "

" No hlavně že ty si chytrý , hraješ si tady na velkého zlého upíra a přitom jsi úplně jiný , to samé Damon ! "

" No jen se vypovídej lásko "
Koukla jsem se na něho a zavrtěla jsem hlavou, pak už jsem celou cestu mlčela . Když jsem dojeli na tu chatu bylo něco kolem jedné hodiny ráno , vylezla jsem z auta a CAroline rychle běžela za Klausem , obejmula ho a pak obejmula mě , to samé Elena . Mávla jsem na Stefana a šla jsem rychle k němu .

" Už sním nikdy nepojedu "
Šeptala jsem a Stefan se zasmál, vzal tašky s kufru a nesl je do chaty .Koukla jsem na Klause a ukázala na naše tašky , on protočil oči vzal naše tašky a nesl je do chaty usmála jsem se a on se u mě zastavil .

" Tak pojď ty láskomilko "

" Neměla jsem ti nic říkat "

" Ne to jsi neměla "
Zasmál se , Damon me chytl kolem ramen a šli jsme do chaty . Byla to velká chata vzala jsem si pokoj nahoře a přišla mi zpráva .

On: Mrzí mě to..

Neodpověděla jsem mu a položila jsem telefon na noční stolek .Přišla mi další zpráva .

On: Bojím se jak bys reagovala kdyby jsi věděla kdo jsem .

Vypla jsem si telefon , tyhle výmluvy nebyli vážně nic pro mě . Najela jsem na svůj blog a zveřejnila příspěvek .

"Láska bolí jen toho, kdo opravdu miluje."

Vypla jsem si telefon a lehla jsem si , byl to jen nějaký blb kterého jsem ani neznala tak proč to tak bolelo . Nechápala jsem sama sebe ..

BasničkářKde žijí příběhy. Začni objevovat