Část padesátá první - Divný sen

274 27 6
                                    

Nechápala jsem co se to včera stalo , Hope mi tvrdila to co ostatní že čarodějky nemají rády vizi upíry .

Když jsem došla do kuchyně vzala jsem si pytlík s krvi a posadila jsem se ke stolu .
Tohle bylo divné proč by jim vadili cizi upíři , já byla hodný upír , teda aspoň jsem si to myslela , nepamatuji si že bych někomu ublížila . Koukla jsem se ke dveřím a přišel Klaus , opět jsem se zamyslela a on otevřel lednici a vzal si taky pytlík s krvi a skleničku , posadil se vedle mě ke stolu a nalil si tu krev do skleničky .

Čarodějky byli bláznivé to jsem viděla na Hope , pousmála jsem se pro sebe , zabodla jsem brčko co jsem si vzala do toho pytlíku s tou krví , dala jsem si to brčko do pusy a sála jsem tu krev . Podívala jsem se na Klause a on mě pozoroval , polkla jsem a pozvedla obočí .

" Co ?"

" Nic "
Odpověděl mi , utřela jsem si pusu a on se napil svojí krve , opět jsem se zamyslela a nervózně jsem se kousla do spodního rtu .

" Mio !"
Řekl mi Klaus , pootevřela jsem rty a koukla jsem se na něho . On se mi díval na rty a pak se podíval na mě , jeho to vzrušovalo . Otce moji nejlepší kamarádky  dostávalo to když jsem se kousala do rtů .
Kousla jsem se do toho spodního rtu znova , on vzápětí chytl moji židli a přisunul si ji k sobě , polkla jsem a koukala jsem se na jeho . Odsunul svoji skleničku , rukou mě chytl zezadu za krk a kousl mě do mého spodního rtu .

Rychle jsem otevřela oči a ležela jsem ve svém pokoji , bože byl to jen sen . Chytla jsem se za čelo a zrychleně jsem dýchala . Co to do prdele bylo !
Posadila jsem se na té posteli a rozhlédla jsem se kolem .

Když jsem šla v poledne dolů všichni seděli na nádvoří .

" No dobré ráno !"
Řekla mi Hope , kývla jsem hlavou a nervózně jsem se prsty podrbala ve vlasech .

" Mužů s tebou mluvit .."
Koukala jsem na Hope a kývla jsem hlavou do kuchyně , Hope se zvedla a šla semnou .
Zastavila jsem se v kuchyni a zavřela dveře , otočila jsem se na Hope a šeptala jsem .

" Chci se vrátit domů "
Hope si založila ruce na hrudi .

" Proč ? Děje se něco ?"

" Ne jen ... Dneska se mi zdálo o tvém tátovi "
Jak jsem tohle řekla tak Hope vyprskla smíchy .

" Přestaň !! "
Koukla jsem se nervózně kolem a pak opět na Hope , ta pozvedla obočí a bylo vidět že se baví .

"Jako by se mi dostal do hlavy , bylo to tak reálné "
Kousla jsem se do spodního rtu , když jsem si ale uvědomila co dělám , poplácala jsem se po tváři . Hope se opět zasmála a chytla mě za ruce .

" Táta mě tady teď potřebuje , plašeji se ti hormony a chceš ojed mého tátu "

" Ne,ne,ne!!"
Rychle jsem šla z té kuchyně pryč a Hope se smála .

" Jsi dement !!"
Řekla jsem jí a ona šla za mnou se smíchem , přišla jsem na nádvoří a Klaus s Elijahem prošli branou .

" Dobré poledne "
Řekl Klaus mě a Hope , kývla jsem hlavou a Hope se zasmála ještě víc .

" Tati měl by ses Mie vyhýbat , tvoje přítomnost jí děla až moc dobře "
Zasmála se Hope otočila jsem se na ni a praštila ji , ona mi ránu vrátila zpět .

" Na to nemáš lásko "
Řekla Hope .

" Myslíš !"
Pousmála jsem se a Hope se pousmála taky , moje oči se podlili krví a Hope natáhla ruku .

" Dost !!"
Řekl Klaus a schoval mě za sebe , nakoukla jsem přes jeho rameno na Hope a usmála jsem se ona se snažila nesmát .

" Je vám oběma dobře ?!"
Koukl se Klaus na mě a pak na Hope , přestala jsem se usmívat a koukla jsem do země , on se opět podíval na Hope .

" Nevíš nic o tom co jsme dělali v New Yourku "
Řekla jsem potichu , Klaus se na mě otočil a já jsem se usmála .

" Nic jsme tam nedělali , dělej pojď "
Řekla mi Hope , chytla mě za ruku a táhla mě nahoru do jejího pokoje .

" Co ? Jen ať tvůj táta ví jaká jsi divoška "
Zasmála jsem se a Hope nás zavřela v jejím pokoji , otočila se na mě .

" Teď vážně Mio ! Možná jsem přišla na to jak ti vrátit paměť "
Když mi tohle řekla nadechla jsem se a koukala jsem se na ni .

" Jak ??"

" Je to hodně bolestivé ale mělo by to zabrat "

" Tak do toho !"
Řekla jsem a Hope zavrtěla hlavou .

" Ne teď hned , musím se na to připravit a ty taky . "

" Dobře "
Řekla jsem ji .

" Až najdu věci co na to potřebuji dam ti vědět "
Kývla jsem hlavou a koukala jsem se na Hope , byla jsem připravena na všechno . Měla jsem prostě potřebu vědět proč si na určité věci nepamatuji ..

BasničkářKde žijí příběhy. Začni objevovat