Kapitola 5

17 3 5
                                    



@bbe_free beru tvůj komentář doslovně!


někdo mi zatřásl ramenem, je to otravné. a zase. zase. zabručím. 

zase. otráveně pootevřu oči. někdo se nade mnou sklání. vyděsím se. rychle se posadím a přitáhnu si kolena k bradě v ochranném gestu. přeci jen bych byl rád kdyby moje vnitřnosti zůstali pohromadě.

,,klid, neublížím ti." zasměje se ten člověk. je to dívka. moc ji nevidím do obličeje, přeci jenom je tma. 

,,co tu děláš? takhle v noci a v zimě." zeptá se zvědavě. odfrknu si. 

nechápu proč tě to zajímá. a navíc na to samé bych se tě mohl zeptat taky. ale to nahlas neřeknu. nedůvěřuji lidem. už ne.

proto se taky bojím. a ona to očividně ví.

save meWhere stories live. Discover now