Kapitola 10

14 3 3
                                    


,,máš na to právo, zasloužíš si mít kamarády i lásku." promluvil do ticha Nicholas. zvednu k němu hlavu. koukáme si do očí. má divný pohled, nevím co znamená, ale trošku mě děsí.

,,měl by ses vyspat Theo."  řekla Han, zvedla se a vytáhla mě na nohy, zavedla mě do nějakého pokoje. pokoj byl obydlený. Hanna mě posadila na postel a usmála se.

,,neboj povlečení je čisté," zastrčila si pramen vlasů za ucho. je milá.

,,kdybys něco potřeboval, jsem hned vedle." usmála se znovu a odešla. ve dveřích mi ještě popřála dobrou noc.

zvláštní. lidem nedůvěřuji, jak to že jim ano? uslyším tlumené hlasy, co říkají, ale nedokážu rozpoznat, jsem unavený.

za chvíli už neslyším nic a usnu.

save meWhere stories live. Discover now