2. Kapitola - POHLEDY

26 1 0
                                    

~~~ O týden později ráno ~~~

Vyšla jsem z pokoje oblečená a běžela na snídani, protože dneska musím jít i se sestrou. Mají spaní ve stanech a sraz mají na nádraží ve městě, kam chodím na střední, takže jí musím pomoc s táhnutím karimatky a spacáku, protože nic víc nenesu! Byly jsme obě nachystané, tak jsem na ní zakřičela.

„Ségra, jdeme. Máme sraz ještě s Lee a musíme stihnout vlak" domluvila jsem spíš dokřičela a ona jen protočila oči.

„No pche, že se nestydíš za to, až přijedeš, budeme tě muset pořádně zlochtat" a obě už jsme se smáli a váleli na zemi. Zvedli jsme se a šly. Jak jsem čekala, musela jsem táhnout spacák a karimatku. Lee už na nás čekala a to bylo divné, protože jdeme akorát včas. Přišla jsem k ní a objala. Sestra jen podupávala, ať už jdeme. Tak jsme se vydali na cestu. Cesta byla rychlá, když jsme tam přišly tak Lee na mě začala mluvit.

„Iz já si půjdu koupit jízdenku, protože jedu po 4 hodině pryč." Já jsem položila tašky z mých rukou, na kterých byly asi puchýře, tak jsem se radši nedívala. Zakřenila jsem se a odpověděla.

„To ne! Ty mě tu necháš samotnou! Co budu dělat." Ona se jen zasmála a odešla a já si až teď uvědomila, že tam stojí Sam. Koukal se na mě! Koukala jsem se mu přímo do jeho nádherně modrých očí na, kterých ulítávali všechny holky, ale on si ani jednu nevybral. Nechápu, proč to se mu žádná nelíbí? Nevím radši už nebudu přemýšlet nebo se rozteču. Najednou mě něco chytlo za ruku a já se lekla, že jsem málem nadskočila.

„Lee co děláš!" Jsem ji řekla a mezi tím se Lee přesunula přede mě. Jediný co mi na to řekne je

„Iz nechápu, proč se s tím taháš, jsou to věci tví sestry a jsou těžký" Panebože a proč to asi teda nesu já! Chtěla jsem jí říci, ale to já nedělám a navíc už přijel vlak. Šla jsem předposlední, když jsem hodila hubu. Někdo mi začal pomáhat. Promluvil na mě...

„Jsi v pohodě??" Řekl někdo vedle mě. Byl to ten, co mi pomohl vstát.

„Jó jo jsem to jen ty těžká taška." A až teď jsem uviděla nádherný oči a uvědomila si, že to je Sam!!!

„Pomůžu ti. Teda jestli chceš? A jsem Sam." Řekl to tak pěkně starostlivě, já jen kývla hlavou, protože kokem nás nikdo nebyl a vlak za minutku odjíždí.

„A pro-promin js-jsem I-I-Iz." Vykoktala jsem

„To je v pohodě." Řekl a pomohl mi s věcmi do vlaku, pak odešel za kamarádama. Já si sedla k ségře a Lee. Nasadila jsem si sluchátka a čekala, až dojede vlak na konečnou.

Dojeli jsme na konečnou. Rozloučila jsem se ségrou a vydaly jsme se ke škole. Cestou jsme si ještě koupili muffínky v naší oblíbené kavárně. Došla jsme ke vchodu a čekaly, až se otevřou dveře. Lee si podupávala a já se koukala kolem sebe. Nic moc zajímavého ani hezkého až na Sama. Sam stál, nedalo od nás a já mohla slyšet rozhovor, ale nechtěla jsem nebo spíš ve mně řádil boj mezi dobrem a zlem nakonec jsem podlehla zlu. Koukla jsem se na něho a najednou na mě ukázal mím směrem a řekl „Tam t... Bych... A znám... Jo doc... J... prv... Jed..." No dobře jsem je neslyšela a nevím o kom se to bavili a to mě právě neuklidnilo!

~~~ Po škole ~~~

Vyběhla jsem ze třídy a namířila si to ke skřínce. Už jsem ji odemkla a tu se vedle mě objevil Sam! Samozřejmě s kámošem, protože vedle nemá skřínku. Ve mě vrůstající pocitů jsem už nechápala ani zlomek, protože jeho přítomnost pohled ve mně pokaždé vzbudil každým pohledem každou přítomností víc pocitů a já nevěděla, co s tím bála jsem se, chtělo se mi brečet smutkem jásat radostí a dalších spoustu pocitů jsem měla v těle v duši víc a jen kvůli němu ten zmatek. Zamkla jsem skřínku a běžela na nádraží sama, protože Lee už byla pryč.

Přišla jsem domů, hodila tašku ke stolu a sedla si sama ke stolu. Dneska jsem měla spoustu úkolů a k tomu referáty všechno bylo na mě až nad hlavu. Začala jsem úkoly, i když mě nebavili tak jsem něco plichtila a referát jsem spíš opsala. Připravila tašku a začal mě někdo volat ze zdola a ten někdo byla mamka.

„Izzí k večeři jsem uvařila čínu tak pojď dolů." Já nakonec vstala ze židle a šla dolů. Cestou jsem si prohlížela fotografie a jedna mě upoutala. Byla jsem na ní já a teta ale s tetou už se nevídám, i když bydlí ve stejném městě, protože se mamka s tetou pohádali. Takže se s tetou už nevídám. Je to smutný.

Přišla jsem do kuchyně a hned mě zaujala vůně domácí číny, kterou miluju. Sedla jsem si ke stolu a mamka mě a taťkovi podala čínu, která byla neskutečně dobrá, že jsem se rozplývala celá. Když jsem snědla i to co jsem si přidala, už jsem nechtěla dělat referát, nechám si to na víkend, stejnak zítra máme pátek. Ale z mých myšlenek mě vytáhl táta.

„Iz v neděli jdeme na pozdní divadlo a ty a sestra taky, takže v pondělí předeš později do školy" Skončil svůj epilog monolog táta a já jen kývla na souhlas pak, už jsem jen běžela do obýváku, protože my začínaly Teen Wolf a potom Doctor Who moje dva oblíbené nejoblíbenější seriály.

Když jsem do koukala tak bylo deset večer, takže jsem se jen osprchovala a padla na postel.

==========
Ahoj tak tu mám 2 kapitolu!! Tak doufám, že se líbí a čau :*

Platonická Láska ???Kde žijí příběhy. Začni objevovat