Platonická Láska ???

4. Kapitola - DIVADLO

„Iz vstávej za hodinu a půl musíme být v divadle." Probudila jsem se a chvíli mi trvali, než mi mozek začal šrotovat a já pochopila, co mi mamka řekla, ale pak jsem si to uvědomila. Jsem ráda, že mě mamka vzbudila nevím, kdy bych se vzbudila já.

„Už vstávám." Jsem zakřičela a běžela do koupelny. Vysprchovala jsem se a šla ke skříni. Tam jsem si hned vzala moje šaty. Šaty byli černé a se šedou stužkou pod prsy. K tomu jsem si vzala ještě černé barelíny, černý kabát, černou lesklou kabelkou s řetízkovým zlatým uchem přes rameno a nakonec ještě řasenka a hotovo. Sešla jsem schody a tam byli všichni krom mamky nečekaně, ale aspoň po chvilce přišla. Taťka si začal sám pro sebe žvatlat, že to nestíháme a bla... bla... bla... .

Nasedly jsme do auta zapli jsme si pásy a já už se chtěla dát sluchátka, ale mamka mě zastavila.

„Holky prosíme vás s tatínkem, aby jste tam byli hodný, protože jde tatínkovi o práci." Na to jsem mamce jen přikývla a nasadila si sluchátka. Cesta probíhala pomalu ale mě to nevadilo, protože jsem se chtěla utápět v myšlenkách a přála jsem si, aby to nikdy neskončilo. Začala jsem si pobrukovat písničku I need your love. Ale když jsem si to pobrukovala tak to znělo:
Á nýd jó ló
Á nýd jò tá
V evifin wrong
Jů mak rad
I feel sou háj...

„Iz přestaň! Jak si mám psát s kamarádkou. Jsi nemožná." Začala mi nadávat ségra já ztichla ale už jsem jí nevnímala.

„Holky přestaňte, už jsme tu." Řekla mamka a moje přání aby neskončila cesta nebyla vyslyšena. Jako na povel jsme zastavili a vylezli z auta. Vydaly jsme se směrem k divadlu.

Vešli jsme do divadla a taťka někam zaběhl asi pro lístky. Šly jsme do šatny a na stěnách byli nádherné obrazy z vystoupení na některých jsem sama byla. Došly jsme do šatny a já si sundala svůj černý kabát a až teď jsem si všimla, že mamka má nádherně rudé krajkové šaty, ale na mě moc odvážné a ségra zase hnědé nabírané a taťka co by jiného než svůj černý oblek. Odevzdali jsme kabáty a šly jsme na náš balkón mezi balkónem jsou stoly a bar s pitím a jídlem, ale já jsem si všimla jedné rodiny, kam jsme se přibližovali a-a- a jeho! Ano byl to ON! Sam! A my šly k nim!

„Ahoj Micku" tak se jmenuje můj taťka . Ale já se začala koukat do těch jeho dokonalých modrých očí a on na mě málem se mi zlomili nohy ale já to vydržela.

„Ahoj Jacku..." Pozdravil taťka toho pána, ale já měla oči jen pro jednoho a to pro Sama. „... tohle je má žena Marre [Marý] a mladší dcera Ráchel a starší dcera Izzy." Dořekl táta a začal mluvit ten pán

„Rádi vás poznáváme a tohle je má žena Jassmin a syn Samuel" Řekl a mně se pod tím jménem skoro prolomila kolena

„Také vás rádi poznáváme. Moje holky tak co si dáte k jídlu nebo pití?" Se zeptal taťka a já ho vraždila pohledem a on se jen usmíval. První si nadiktovala mamka

„Já si dám růžové víno." A dala taťkovi polibek.

„Já si dám džus ďííkuš." Řekla si sestřička svým jazykem.

„A ty?" Řekl na mě a mě chvilinku trvalo, než jsem zformovala otázku jako, že je myšlená na mě.

„Mě stačí neperlivá voda a dvě mandle v čokoládě." Nadiktovala jsem si.

„No jo Izzi ty tvoje mandle v čokoládě." Zasmál se a mamka ho vraždila pohledem, mě cukali koutky a ségra byla mimo. Pak jsem uslyšela ten božský hlas pro mě neznàmý.

„Co je s mandlema v čokoláďe?" Měl dokonalí hlas a mě udivilo, že jsem mu začala odpovídat pevným hlasem jako Lee, když mluvila s klukama.

„No s mandlemi v čokoládě se to má tak, že když jsem byla malá tak si je mamka..." Jeho oči sledovali každý můj pohyb. Jeho uši poslouchaly každý slovo a jeho pusa je hltala. „...koupila, ale nechutnali jí a tak jsem řekla, že si je dám, ale mamka furt né, že mi chutnat nebudou a já zas, že jo a, že si koupím ještě jedny domů. Tak mi je dala a nakonec jela ještě s jedním navíc domů." V tom přišel táta a začal se smát a já s ním, protože to byla opravdu vtipná historka. Za chvíli jsme se smáli už všichni. Já jsem si svoje mandle dala do kabelky a ostatní se začali bavyd mezi sebou. Já jsem si šla koupit program. Pročítala jsem ho a zjistila, že tam hrajou docela dost známí herci. Mělo to být opravdu dobře propracovaná hra, takže se velice těším.

Zazvonilo po druhé, takže všichni dopili a my se vydali k sedadlům. Já seděla vedle jeho! On seděl vedle mě! Mám moc nějaký štěstí. On se opíral o to co je mezi sedadly a já taky, takže se naše paže dotýkaly. Já kvůli němu nedokázala vnímat nic kolem sebe ani hru ani děj. Bylo dokonalý a zároveň příšerný nevím, jak to zvládnu. Já se opravdu chtěla soustředit na hru, ale kvůli němu to nejde! Tolik pocitů ve mě vyvolává a hlavně teď, když se ho dotýkám! Jsem ráda, že jsem si koupila ten program. Hra zkončila, takže jsme se vydali k baru a tam jsme se všichni rozloučili.

Divadlo zkončilo a tak jsme se vydali se směrem k autu. Nasedly jsme a vydali jsme se směrem domů. Taťka je unavený je vidět jak mžourá očima. Trochu to cuklo tak jsme asi zastavili na křižovatce. Vjeli jsme a najednou náraz z leva na dveře řidiče a potom z prava na dveře spolujezdce a zadní. Moje hlava. Náraz... Světla... Sirény ... Šero... Nic víc už....

==========
Ahoj doufám, že se líbí a omlouvám se za chyby :'( Já vím, že mě to neomlouvá, ale má dislexii, takže mán obří problém i/y, takže plosím buďte schovývavý a spíš dbejte na děj než na chyby. Děkuju za přečtění :*