My alcoholic boyfriend//Karlnap

One

Sapnap byl na balkoně. V pravé ruce měl cigaretu. Koukal do krajiny a na kouř který mu vycházel z plic. Když tak pozoroval slunce které na obloze házelo několik barev ani si nevšiml že jeho přítel přišel domů.

Karl který byl hrozně unavený se přesunul. Ke vchodovým dveřím které byly od bytového komplexu ve kterým žil on a Sapnap. Opřel se o rám vchodových dveří. Líně odemkl dveře a vpadl dovnitř. Když přicházel k budově už hned si všiml že Sapnap je na balkoně a že kouří. Několikrát ho prosil ať toho nechá že mu to ještě víc zhoršuje už tak jeho docela těžké astma. (Karl) Vyšel do pátého patra a odemkl.

,,Ahoj." Řekl Karl. Jak mohl tušit tak se mu nikdo neozve protože je Sapnap na balkóně. Karl vešel do pokoje. A dal svůj batoh k nočnímu stolku u jeho půlky manželské postele. Sedl si na ustlanou postel. Rozhlížel se po pokoji a zastavili se u dveřích které vedli na balkón. Zase se z postele zvedl a když udělal pár kroků ke dveřím jemně do Nich zatlačil. Dveře se hned otevřeli a Sapnap se na otevírající dveře podíval. Věděl kdo to bude.

,,Ahoj, brouku." Řekl Sapnap a přišel k němu pro polibek.

,,Ahoj, teď ne, až si dáš žvýkačku tak možná." Řekl Karl a dal mu jen pusu na tvář.

,,To bylo zlí." Řekl Sapnap a sedl si na zahradní kovovou židli která tady byla.

Karl si sedl taky. ,,Zlí je od tebe to že mi stále lžeš s tím že nekouříš. I když se to snažíš přebít tím parfémem který na tobě miluji." Řekl a usmál se na něj. Podíval se do krajiny. Sapnap mezi tím típl cigaretu a někam ji zahodil. ,,Kolik jsi toho dneska měl?" Otázka která tady zazněla každý den.

,,Ani nevím, ale vím že málo." Řekl Sapnap bez toho aniž by se na Karla podíval.

,,Zítra je sobota." Řekl Karl.

Sapnap se na něj otočil a usmál. ,,Vím, co budeme dělat?"

,,zašel bych nakoupit a zkusil bych si to s tebou užít. Dlouho jsme nikde spolu nebyli a nebyli jsme dlouho na skatech. Co ty na to?"

,,Tak asi jdi nakoupit ty sám nikam se mi zrovna nechce a nemyslím si že tomu bude jinak zítra." Řekl Sapnap a lehce se na Karla usmál.

Karl se taky usmál. Sapnap byl takový jeho štěstí neštěstí. ,,No nic, já se jdu vysprchovat." Řekl Karl a zvedl se ze židle.

,,Beze mě?" Řekl Sapnap a rychle vstal ze židle aby Karla zastavil v rámu dveří.

,,Jo bez tebe. Stále smrdíš cigaretami." Řekl Karl a podlezl Sapnapovu ruku která mu bránila k odchodu. Karl si vzal  Sapnapovu mikinu která byla položená na posteli. Přivoněl si k ní. Byla vypraná a byla navoněná Sapnapovím parfémem. To se Karlovi zamlouvalo. Přehodil si ji přes rameno a šel ke skříni. Tam si vzal svoje krátké kraťasy a spodní prádlo. Vešel na chodbu a zase vešel do koupelny. Měli 2+kk byt a nevadilo jim to. Už několikrát tady zazněla otázka na malí domeček ale to bylo před tím než se Sapnap začal utápět v alkoholu.

Ptáte se proč? Nedivím se vám. Už to bude půl rok co mu umřeli oba dva rodiče při auto nehodě. V ten večer se opil a vyjel do ulic. Sebrali mu řidičák a problém byl že po tomto incidentu se mu objevil záznam v rejstříku který ke svoji práci mít neměl. Dostal na stůl vyhazov a začal se protloukat jak se dalo. Zjistil že jeho jediná náplň života je alkohol a Karl. Sapnap si to neuvědomoval ale všechno to tak nějak dopadalo na Karla který nebyl ani na začátku tohoto vztahu moc psychicky v pořádku. Někdy utišovat druhého je někdy těžké když nevíte jak utišit sám sebe.

Když vkročil na studené dlaždičky v koupelně tak ho to až za štípalo do chodidel. zamkl za sebou ani nevěděl proč. Byl to reflex? Karl sám netušil vysvlékl se a prádlo složil na zem. Vešel do sprchovacího koutu tak napůl, a dal si nahřát vodu. Když zjistil že je voda teplá tak akorát tak do sprchového kouta vešel úplně. Dal si do dlaně šampon a pak si ho dal do vlasů. (Pomoc já fakt nevím) Potom si stoupl pod teplí proud vody a docela si to užíval. Zajímalo by ho jestli třeba není někdy vonět po knížkách a jestli Sapnap má rád vůni knih. Teď má spíše rád pach alkoholu ale když spolu ti dva začínali chodit tak Sapnap vůni knih miloval. Dokonce někdy za Karlem chodil aji do knihovny kde Karl pracoval. Je to národní knihovna Jsou tam významné spisy. Četba k maturitě a tak dále. Je tam toho haba kuk a pracuje tam jenom Karl, jedna holčina která byla většinou za přepážkou a starý pán který tuto knihovnu vlastnil. Sám tuto knihovnu zařídil a sám ji chvíli vedl. Jasně, dva pomocníci v tak velké knihovně není nic moc ale aspoň někdo pomáhal. Karl uronil jednu slzu která se ztratila v kapkách od tekoucí teplé vody. Všechno to na něj doléhalo vždy večer. O skoro všech Sapnap nevěděl. Karl ani nevěděl proč. prostě toho na něj bylo moc. Vypnul proud vody a dal si ruku před pusu aby ho Sapnap náhodou neslyšel. Vyšel ze sprchového koutu a všude ho obklopila pára z teplé vody. Utřel si slzu která se mu vytvořila v slzním kanálku a šel se usušit. Počítal s tím že až vejde do kuchyně tak Sapnap bude na 100% držet v ruce skleničku něčeho co mu pomůže hezky usnout. Když se usušil. Vzal si na sebe Sapnapovu mikinu a kraťasy. Vyšel z koupelny na chodbu. Chtěl i nechtěl jít do kuchyně. Nakonec dveře otevřel a viděl to co přesně čekal. Viděl tam Sapnapa za barovým pultem jak drží v ruce flašku od rumu a pomalu z ní pije.

,,Miláčku, to je moje mikina." Řekl Sapnap a usmál se na něj. Karl to nevydržel. Rozbrečel se, vyběhl z kuchyně a vpadl do ložnice. ,,Karle." Řekl za ním Sapnap. Karl za sebou zabouchl dveře a zaplul do postele. Přikryl se peřinou a začal slzet do polštáře. ,,Karle?" Řekl Sapnap od dveří. Karl mu neodpovídal. Nesnášel svůj ubrečený hlas. ,,Karle, zlatíčko co se děje." Řekl zase Sapnap a Karl cítil jak se ho někdo zezadu dotkl a začal ho hladit po zádech.

Karl se posadil. Slzy nechal slzami a nechal je stékat po tvářích. ,,Víš, já už se nedokážu na dále tvářit že je všechno v pohodě. Vevnitř mě požírá ten pocit že ty si vlastně ničíš zdravý, ještě k tomu všemu vědomě a dlouho jsem tě nezažil bez jediné kapky alkoholu v krvi. Plánovali jsme všechno, chodili jme spolu obden na procházky, koukali na filmy, vymýšleli různé kraviny a teď je to vše v háji a jediné na co myslíš je alkohol. Já vím myslíš i na mě, ale ten alkohol tam hraje tu roli toho jak jsi dokázal zapomenout žít. Nechodíš ven a když už jo tak si zapálíš cigaretu. S těmi ušetřenými penězi jsme měli naplánovaného něco jiného, pamatuješ?" Sapnap Karla pohladil ve vlhkých vlasech a setřel mu ze tváří slzy.

,,Mám nápad." Karl se na něj podíval a naznačil že poslouchá. ,,Máš pořád chuť vyrazit na ten skate?"

Karl se na něj podíval. ,,Ty by jsi opravdu šel?" Zeptal se Karl a vzlykl.

,,Hlavně neplakej. Nemám chuť že bych na něm jel já, ale můžeš si ho vzít ty a já bych tě klidně vozil." Řekl Sapnap a zase pohladil Karla po vlasech.

Karl přestal brečet a pořádně se nadechl nosem. ,,Ty víš že já tě miluju?" Řekl Karl a zavřel oči.

,,Půjdeme si lehnout?" Karl lehce přikývl a zase si lehl. Zachumlal se do peřiny a Sapnap mezitím odešel z místnosti aby zhasnul v kuchyni. Pak přišel do ložnice a Karl už polovičně spal. Sapnap si k němu lehnul a beze slov vstal Karla do obětí. ,,A taky mě napadlo že bych zítra odložil alkohol a věnoval bych se tobě. Zkusil bych najít zase smysl života v tobě, ne v kapkách průzračného alkoholu." Řekl Sapnap a políbil Karla do valsů.

Karl zvedl hlavu a podíval se ne Sapnapa. ,,To by jsi vážně udělal?" Zeptal se.

,,Pro tebe ano."

,,Nedělej to pro mě ale pro tebe." Řek Karl a dal mu malý polibek na rty.

,,Mijuju tě." Řekl Sapnap.

,,Já miluju tebe." Oba šli spát a probudili se až pozdě ráno.

–––
Čeština, aký to krásný předmět?