Kouzelný svět

6.

Doma:
"Lásko " zavolala jsem přes náš byt ale nikdo se neozval až na rány z posilovny. Když jsem došla do posilovny Caleb cvičil neříkám je sexy ale musí taky někdy odpočívat. Stál tam a upravoval si chrániče tak jsem mu dala ruce na břicho a začala jsem po něm jezdit a dávat tričko dolů chtěla jsem ho vidět bez trička . Ale on mě zastavil a otočil se na mě "copak děláš " nevěděla jsem co mu na to říct, zničeho nic jsem slyšela Alexe a bolela mě hrozně hlava . Ale nebrala jsem to na těžkou váhu a pořád se věnovala Calebovi. Jenže  se mi zamotala hlava a pak mám tmu .
Mezi tím u Alexe :
"Bello teď ti musím něco důležitého říct , nesmíš na mě zapomenout jsme k sobě vázaný ale musíš věřit ale už mě neuslyšíš . "Alexi ty jsi porušil pravidla" , řval už teď tak otravný dědek kterého jsme tu měli.
"Belli teď mě musíš poslouchat pamatuj miluju tě ano a Caleb to zvládne všechno ,vy to zvládnete . "Chtěl jsi říct my to zvládneme ", opravila mě beruška .
"Bello pokus se podívat na Calebovo tělo bez trička ".zařval jsem .
"Teď musíš jít jinak ti ublíží utíkej ",řekl jsem jí a skoro brečel .
"Alexi uvidíme se ještě někdy ?" , Zavzlykala.
" Ano zlatíčko" ,řekl jsem . Alexi stůj a nic se ti nestane ozvalo se za mnou . "Musíš pryč , dělej " zařval jsem po ní a utíkal pryč . Dokud mě nechytili .
"Ale pane je to moje sestra já mám právo vědět jestli se s ní něco děje " skoro jsem brečel mám ji rád .
"Alexi řekl jsem že ne , už si udělal dost ", řval po mě nejvyšší vůdce.
"Sám víš že to jednou skončí už se odpoutej nebo ti to mám jinak vysvětlit" začal vyhrožovat. "A teď jdi ",poručil .
Brečel jsem celou cestu domů vím že mě cítí vím že o mě ví a že jsme propojení ale já se nechci odpoutat . Miluju ji a ten její život a musím ji chránit před tím co přijde . " Stráže vezměte ho " , zavelila dvacetdvojka .
"Alexi "Charlotta zařvala a v tom se jí zlomil hlas . Nemohl jsem na to koukat miloval jsem ji ale Bella byla moje sestřička a přece jen nechci ji tu mít tak brzo . Poslal jsem Charlottě pusu a potom mě už táhli směr věznice kde to bylo hrozné už jen protože jsme neměli přístup k blízkým. Stratil jsem kontakt s Bellou teď ji nemůžu chránit. Nejhorší byla ta bez moc jenom koukat ale nesmět ji pomoc , uspali mě a sebrali tablem na kontakt s normálním světem .Vím jakou měla minulost ale Caleb je to nejlepší co jí potkalo a opravdu ji miluje .
Z pohledu Bethi :
"Zlato stávej prosím miluju tě ", plakal . Pomalu jsem otevřela oči a on mě objal. Brečel bylo mi ho lito ale vzpoměla jsem si na slova Alexe "Podívej se na Calebovo tělo bez trička ". Nevěděla jsem co čekat ale co se dá dělat . Měla jsem na nad ním převahu tak jsem ho prostě povalila pod sebe a zvedla mu tričko . Bránil se tomu abych viděla jeho tělo ale potom to vzdal a  začaljsem a zkoumat jednu jizvu po druhé  "Zlato jak mi to vysvětlíš" ,řekla jsem mu se slzami v očích. Brečel a nemluvil, nemohla jsem tam dal být , slehla jsem z něj a šla pryč a úplně jsem zapomněla na všechny plány o kolo školy nebo našeho vztahu. Došla jsem do pokoje kde jsem si vzala věci a šla běhat,  nemohla jsem dal . Když jsem dojela autobusem do města přešla jsem most na cyklostezku a běžela ,když jsem doběhla ke zdymadlu byl to hezký pocit, chvíli jsem tam jen tak stala a bylo mi dobře , nepřemýšlela  jsem na tím vším ale potom jsem si zapomněla jak jsem byla tlustá a hnusná ,a  jizvy na Calebovo těle  jsem si začala vyčítat sobě,  že za to můžu já, jak jsem byla tlustá a on mě chtěl a stejně se mnou chodit . Podívala jsem se kolem sebe a když jsem si ověřila že jsem sama zkusila jsem říct "Alexi? " a čekala až se ozve a pomůže mi ale nic, přišlo mi to jako zlý sen brácha mi neodpovídá , přítel se řeže . Chtěla jsem odpovědi ale věděla jsem že je nedostanu. Když jsem se rozhodla běžet zpátky už byla tma , tak jsem se rozběhla a přemýšlela, a  cestou jsem snažila aby se mi nepodlomili kolena protože,  to toho  bylo na mě moc , když jsem doběhla k mostu tak jsem stála jak opařená na mostě stál můj ex no byla to sranda ,tak jsem sešla z mostu a běžela dál rovně . Uvědomovala jsem si že přede mnou je podchod k dalšímu mostu abych se dostala na druhou stranu . Před podchodem jsem si sundala sluchátka a byla jsem potisku a skoro nedýchala protože v tom místě to bylo nebezpečné hlavně v noci , když jsem prošla a dala jsem si sluchátka a běžela jsem dal. Když jsem doběhla na nejbližší zastávku tak autobusy už nejeli "super " věděla jsem že cesta domů je 30minut tak jsem si povzdechla a rozeběhla jsem se, bylo mi divné že Caleb ještě nevolal nebo tak . Nebrala jsem na to nějaký velký důraz a prostě běžela . Když jsem doběhla k poslednímu kopci co mě čekal tak jsem si sedla na lavičku a podívala jsem se na mobil a v tom mi došlo že se mi zapnul režim nerušit. Tak jsem ho vypla a měla jsem asi 50 zmeškaných hovoru od kamarádek přes 100 zpráv od třídní skupiny, potom všem když jsi si to přečetla a poslechla hlasový schránky kde se hádají o tom kde s kým bude na pokoji, neměla jsem na to náladu číst nějaký holčičí hádky ,potom všem jsem se rozeběhla do kopce kde jsme bydleli. Když jsem domu šla jsem se kouknout na Caleba , spal v klubíčku tak jsem ho přikryla a šla si dát sprchu a spát .
Ráno jsem vstávala do školy tak jsem nám udělala snídani a se slovy " Lásko jdu do školy snídani máš na stole paa" s tou větou jsem zabouchla dveře.