Tragédie pro nás oba

XXXVII.

Susie s Danem si svoje kakao v pohodě popíjeli dokud se Jeff nerozjebal na schodech a to kakao smíchy vyprskly.

"Jseš v pořádku?,, Zvedla jsem se, šla za jim nahoru a chtěla s ním rovnou hodit řeč dokud Liu uklízí stůl od kakaa.

"Ne vole chcípl jsem.,, Odpověděl mi Jeff a snažil se vymotat ze sluchátek.

"Jeffe... Já... Ty víš, že patřím Liovi co to do tebe drclo?,, Zeptala jsem se ho.

"Popravdě? Mhm.. Tak jo... Liu tě chtěl nechat v tom sklepě aby tě mučil do konce tvého života a já mu nabídl aby tě pustil na svobodu, že mu budu uklízet, protože mi tě bylo líto, ale ten kretén se zabouchl do holky kterou jsem chtěl aby pustil a já si ji pak stalkoval. Prostě a jednoduše to celé posral, udělal si s tebou rodinu a já se musel díval jak tě mlátí.,,

Vyjeveně jsem se na něj dívala a koukala na něj s pohlem jako kdybych měla dostat infark.

Vymotal se z tich sluchátek, hodil je do šuplíku a odešel do svého pokoje.

Wow pomyslela jsem si a celá vykulená šla dolů za těmi třemi.

Nevěděla jsem co dřív z toho šoku takže jsem si sedla a ani nemrkala.

Tohle mi těžce nejde do hlavy, ale mám radši Lia budu věřit Liovi a i kdybych mu nevěřila dostala bych trest.

Celé nudné až nepopisatelné odpoledne jsme si s Liem povídali o různých blbostech, lochtali děcka, hráli schovku po domě až když nastalo osm museli jít spát.

Liu je ještě spát nechtěl dát tak řekl že si s nimi hodí vanu kde si s nimi chce ještě hrát mezi tím co já chtěla vejít Jeffovi do pokoje, ale stále jsem přemýšlela jestli ano nebo ne.

Sebrala jsem odvážnost...

Zaklepala jsem....

Jeff mě pustil dovnitř tak jsem pouze pomalu Otevřela a uviděla ho na posteli s ovladačem od Playstationu.

"Já jenom jestli nemáš hlad.,, Řekla jsem potichu, protože se dalo říct že mám strach.

"Nemám a pojď sem.,, Ukázal prstem vedle sebe, ale já jen nesouhlasila.

"Jeffe já nemůžu... nechci to schytat a navíc promiň... já tě nemiluju..,, Zavřela jsem zpět dveře a šla se podívat jestli se neutopili.

Susie a Dan Liovi na hlavu machťali pěnu a dělali mu na hlavě různé účesy což bylo tak k sežrání.

"Oblečeš je potom nebo je mám obléct?,, Zeptala jsem Lia který se na mě podíval.

"Já si je obleču ty běž co já vím spát.,, Odpověděl mi na zpět a dalo vidět, že to bude ještě na dlouho.

V pokoji jsem ze sebe schodila oblečení, oblékla na sebe nějaké Liovo tílko a zalehla.

Co já vím třeba se změnil jenom na den a zítra to bude normální den kde trpím uklízením.