XXIII.

53 6 1
                                    

S Liem jsme se jen tak procházeli po lese a povídali si o blbostech.

Když Liu, ale narazil na téma on zmlkla jsem.

"Tak odpověz.. Co tě ke mě přitahuje.,, Zeptal se mě po druhé.

"Tak celkově oči, vlasy, tvoje výška, tvůj charakter a zadek.,, Když jsem viděla jak vykulil oči otočila jsem hlavu a chtěla se smát.

"Proč se ti líbí můj zadek?!,, Zastavil mě a jemně mě chytl za límec.

S úsměvem jsem pokrčila rameny a dala mu hlavu na hruď.

"A na mě si ti líbí co?,, Podívala jsem se mu do obličeje a postavila se na špičky.

"Postava, smysl pro humor, láska ke všemu živému, necháš se lehko svést a necháš se mlátit.,, Zasmál se s humorem a já udělala poker face.

"Chápu, že jseš sadista, ale tohle mi neříkej.,, Objala jsem ho a pohladila ho po hrudi.

"Jseš v mém vlastnictví můžu si s tebou dělat co chci.,, Sklopil hlavu a víc mě objal.

"Člověka vlastnit nemůžeš.,, Odpovědělajsem mu a zavrčela.

"Ty nejseš člověk ty jseš moje srdíčko.,, Řekl a hned se ke mě sehl a políbil mě.

"To nemyslíš vážně? Každý člověk má vlastní vůli jen já se nechávám řídit nějakým Frankestainem.,, Schválně jsem mu dala ruce na zadek a za to mě Liu zvedl za nohy vzhůru nohama.

"Nepusť mě!,, Chytla jsem se země a byla se, protože nevím co od něj čekat.

Když se se mnou začal točit začala jsem hned pišteť.

"Přestaň!!,, Zapištěla jsem a myslela, že omdlím.

Zastavil se a v pohodě položil a oboum se motala hlava takže jsme snad do všeho vráželi.

Když jsem vpálila do Lia a následně adla chytla jsem takový záchvat smíchu, až jsem nemohla přestat.

"Co ti přeskočilo.,, Zasmál se a padl na zem vedle mě.

Chvilku jsme tam leželi, povídali si, šli se projít na druhý konec lesa a když se začalo stmívat začali jsme se vracet domů.

Doma na nás čekal už Jeff který seděl u stolu a pil rum.

"Ty děcka mi dali zabrat.,, Řekl Jeff a položil si hlavu na stůl.

"A kde jsou?,, Zeptal se ho Liu a Jeff ukázal nahoru.

Společně s Liem jsme se šli podívat na ty dva malé a dílky který spokojeně spali.

"Jseš rád, že máš děti?,, Zeptala jsem se Lia a opřela se o rám dveří.

"Jsem rád, že je mám i když jsem ze začátku je nechtěl ani do náruče, ale miluji je potvůrky moje.,, Řekl Liu s úsměvem a zavřel jim dveře do pokoje.

Nad jeho slovy jsem se musela usmát a sehnout Lia k sobě abych ho pořádně políbila

Společně jsme odešli do ložnice kde jsme si lehli a jak byli z té procházky unavení hned usli.

Tragédie pro nás obaKde žijí příběhy. Začni objevovat