bavíš se dobře?

13. část

Pohled Sid:
Ráno mě vzbudil zvonek když jsem tam došla byla tam... babička? Jak zjistila že bydlím tu
,,Co tady děláš?"
Zeptala jsem se
,,Taky ti přeji dobré ráno Sid"
Řekla a vstoupila do bytu
,,Na něco jsem se ptala"
Řekla jsem
,,No prostě jsem si pro tebe dojela a šla se postarat o to abys dnes nasedla do letadla"
Řekla
,,No ale to se nestane"
Vložila se do toho Viki která zrovna přicházela
,, Prosím?!"
Zeptala se naštvaně babička
,,Snad jste slyšela a Sid ty sebou hoď pokud vím máš být za chvíli v práci"
Řekla Viki a ukázala na dveře od mého pokoje já se tedy šla ještě obléct vzala si věci a s Viki odešla pryč z bytu... Když jsem dorazila do práce Adam už krmil hady já si tedy vzala koště a šla zamést před pavilónem mě odchytl táta
,,Takže holčičko jedeš do L.A. okamžitě"
Řekl rozčileně, věděla jsem že není cesty zpět...
,,Fajn můžu se aspoň rozloučit?"
Zeptala jsem se
,,Jo ale rychle"
Šla jsem tedy za Adamem
,,Měj se hezky já už musím pracovalo se mi s tebou dobře"
Řekla jsem a šla nechtěla jsem aby Adam cokoli říkal...
Pohled Adama:
Ráno jsem si přivstal těšil jsem se na Anču, přišla a šla zamést, pak ale přišla vzala si všechny věci a odešla... Co to má znamenat? Běžel jsem tedy za holkama k žirafam jestli něco nevědí
,,Ahoj"
Řekl jsem
,,Ahoj Adame co je?"
Zeptala se Eliška
,,Vy nevíte že Anča odjela?"
Zeptal jsem se
,, Cože"
Řekla překvapeně Anežka
,,No odešla pryč"
Řekl jsem
,,Co když v tom má prsty Albert"
Řekla Eliška
,,Tak mu prostě rozbiju hubu"
Řekl jsem naštvaně
,, Hlavně klid Adame"
Řekla Eliška a já pak naštvaně odešel oběd jsem si taky vzal s sebou...
Pohled Sid:
Dojeli jsme domů, kde byl i bratr já šla hned do pokoje a lehla si na postel za pět minut přišla babička
,,Neválej se a balíme věci"
Řekla přísně babička
,,Nikam nepojedu"
Řekla jsem
,,To teda pojedeš takže se zvedej ať vše stihneme"
Řekla no to snad nemyslí vážně tohle šla jsem tedy balit ty věci, když jsem měla hotovo táta vzal hned kufr a dal ho do auta, pak jsme nasedli všichni a vyrazili směr letiště napsala jsem ještě Viki
,,Tak snad někdy"
Odpověď jsem nedostala ale tak hlídala asi děti ještě, pak jsme byly na letišti a tam jsme prošli odbavením a vším možným, nakonec jsme šli do letadla...
Pohled Adama:
Stejně mi vrtá hlavou proč najednou odešla, no po jídle jsem šel pracovat přišel děda
,,Ahoj Adame"
Pozdravil mě
,,Ahoj"
Pozdravil jsem ho nazpět
,,Ty se trápíš, ale neboj ona se jistě vrátí"
Řekl s klidem
,,A ty jsi věštec od kdy že to víš?"
Zeptal jsem se
,,Nemusím být věštec, poznám dva zamilované lidi"
Řekl a pak odešel, já jsem vše zkontroloval a po nějaké době odešel domů. Pak jsem jen šel běhat....