Do klubu vešly tři dívky. První dívka byla nejnižší z nich. Měla blonďaté vlasy a na tváři sebevědomý úsměv. Na sobě měla černou koženou bundu, bílé tričko, černé kalhoty a modré conversky. Na pravo od ní stála nejvyšší z celé skupiny, měla hnědé vlasy ve dvou copech které splývaly na modrých šatech, taktéž měla conversky, ale bílé. Poslední měla černé mikádo s červenými konečky. Možná to mohlo být ze záře reflektorů v klubu, ale vypadalo to jako by měla červené oči. Na sobě měla černé tričko, koženou bundu a kožené kalhoty a celý fit jí doplňovaly černé martensky.
Chvilku po tom co vstoupily se k nim přihnal chlap a gestikulací je evidentně chtěl poslat pryč. Na to ovšem černovláska zareagovala tím, že sáhla do zadní kapsy kalhot a vytáhla z odtamtud malý pytlíček. Prohnaně se na něho usmála, pytlíček schovala zase zpátky a  zaujala vedení ve skupince. Sebevědomým krokem, následována dalšími dívkami se společně vydaly do jámy lvové najít svou novou kořist.

Alex

Kývla jsem na holky. Jdeme dělat svoji práci. Pomyslela jsem si a vydala se k tanečnímu parketu. Po cestě jsem nasadila svůj nejkrásnější úsměv a nastražila uši, musím vyhledat svou kořist a tak jsem se pustila přímo do prostřed tanečního parketu a snažila jsem se něco uslyšet přes tu hrozně hlasitou hudbu.
Přitančila jsem nenápadně k skupince lidí a začala jsem odposlouchávat...
Ne, to není kořist kterou chci. Jde se dál.
Druhá skupinka lidí taky nevyšla, ale za to třetí vyšla. Bavili se o nějakém sněhu, ale já jsem měla daleko více co jim můžu nabídnout. Vešla jsem do prostřed kroužku a hned na mě padl pohled typu "jdi pryč" a " co si sakra myslíš". " Klid pánové" řekla jsem " mám něco co bych vám mohla nabídnout" a vytáhla jsem malý pytlíček s modrým práškem." Není to sníh, je to něco mnohem lepšího" básnila jsem. "Kolik" řekl jeden kluk, na můj vkus až moc agresivně "čtyřicet" zavrčela jsem. " Třicet" zavrčel ten kluk. Já se uchechtla, vážně si se mnou chce hošánek zahrávat? "Jé promiň, já se spletla je to za šedesát. Novinka na trhu, znáš to" zacvrlikala jsem. Hošan mi vtiskl šedesát euro a vytrhl mi pytlík z ruky, " Parádní obchod pánové" řekla jsem " moc hezky se mi s vámi obchodovalo." A otočila jsem se na podpatku a následně vyšla z baru.

Černé košileWhere stories live. Discover now