12. But I need you!

514 43 3
                                    

Z pohledu Ethana:

Znovu jsem se vzbudil až se svítáním. Vedle mně bylo prázdno.

Unaveně jsem sebou plácl zpět do polštářů. Neměl jsem chuť se hýbat ani vstávat a někoho hledat.

Po půl hodině mě ale přemohl hlad a tak jsem se musel zvednout a vylézt z postele.

Z pohledu Jessieho:

Seděl jsem v kuchyni, míchal si čaj a čekal až někdo vstane. Doufám, že to nebude ten malej blbeček. Už jsem Tonyho skoro měl a jemu najednou přepne a vrátí se s tou hnuskou!

Nevěděl jsem co dělat tak jsem jen utekl do pokoje a když jsem potom slyšel co dělali...

Bylo mi do pláče.

,,Dobré ráno." Přerušil moje myšlenkové pochody jeho hlas.¨

Můj výraz se ihned změnil a usmíval jsem se jako sluníčko. Nedalo se tomu pomoct.

,,Dobré." Zazubil jsem se a usrkl si teplého čaje, který jsem do až teď nepřestal míchat.

,,Jak si se vyspal?" Zeptal se zatímco zíral do ledničky.

,,No, vy jste se určitě vyspali skvěle." Procedil jsem skrz zuby.

,,Cože?" Otočil se se sýrem v ruce.

,,Ale nic." Zavrtěl jsem hlavou a snažil se tvářit jakoby nic. ,,No jasně." Odfrkl si.

,,Přestaň kecat a vyklop to." Hodil sýr na linku a ze šuplíku vytáhl nůž.

,,Spal's s nim, že jo?" Zíral jsem do hrnečku na tmavou tekutinu.

,,Cože?" Zasmál se a začal krájet sýr.

,,Aspoň mi nelži." Prudce jsem vstal od stolu a chystal se odejít.

,,Nespal jsem s ním." Opřel se o linku a založil si ruce. ,,A i kdyby, co tě to zajímá?" Propaloval mě pohledem.

,,Co mě to zajímá?" Zatnul jsem ruce v pěst. ,,Jo. Nemáš důvod takhle vyšilovat." Pokrčil rameny.

,,Tak já ti ukážu ten důvod." Otočil jsem se k němu a prudce ho políbil. V břiše se mi rozletěly miliony motýlků a kolena se mi třásla.

Z pohledu Tonyho:

Jessie mě líbá?! Proč?

Bože, mám v hlavě zmatek...A ještě to včera s Ethanem...

Nemůžu říct, že se mi nelíbil pohled na něj ve chvíli kdy se udělal. Vypadal tak rozkošně zničeně a hned na to usnul...

,,Dobré rá-" Ozval se od dveří Ethanův hlas, ale v půlce se zasekl.

Odstrčil jsem od sebe Jessieho a ignoroval jeho ublížený výraz.

Stačil jsem jen zahlédnout jak se Ethanova ruka mihla za rohem. Jessie se mi pověsil na tričko, ale já jsem měl v hlavě jen to, co si teď Ethan myslí.

,,Pusť mě." Pokusil jsme se vymanit z Jessieho sevření. Zastavil mě ale jeho skoro plačtivý hlas.

,,Ale já tě potřebuju!" Zabořil hlavu do mého trička.

Ahoj :)

Jsem zase tady :D

Moc moc moc se omlouvám, že mi to tak trvalo, ale aktualizoval se mi wattpad a to znamená, že tvoření příběhu, nebo jak to nazvat, je teď dost debilní a mně se kvůli tomu vůbec nechtělo psát...

Ale nějak jsem se překonala :DDD A máte tu tenhle dílek, není asi nic moc, ale aspoň něco :)

Jsem teď tak trochu bez nápadu na pokračování, takže jestli by někdo měl nápad a chtěl tak ovlivnit story, tak máte možnost :))

Strašně strašně moc vám děkuju za 4.5 K reads a 270 votes :OO :)

YourGoldHere

He is problemKde žijí příběhy. Začni objevovat