6. You belong to us!

577 47 6
                                    

,,Čau." Do obýváku vešel Zach.

,,Takže Tony, tohle je Ethan." Dostal ze sebe Josh když oba vešli do obýváku.

Dokázal jsem jen sedět s pusou dokořán.

 ,,C-cože?" Koktal jsem a zíral na Tonyho, nebo-li na Zacha, tak se mi alespoň představil na hřišti.....

,,To je fuk. Takže tady to podepiš. Šéf to chce." Otočil se Tony k Joshovi s nějakým papírem.

,,Ale to nejde, není můj." Namítal Josh a já nechápal. Vlastně jsme se snažil nejdřív spracovat to, že Tony je Zach.

,,To je možný, ale předáváš ho. Dělej a neboj se, nebudeš z toho mít problémy." Podával mu pořád ten papír. Josh se na mě podíval utrápeným a omluvným pohledem a potom si vzal papír a tužku a na stolku před gaučem se tam někam podepsal.

Mrazilo mě když se ozývaly ty škrábavé zvuky jak propiska jezdila po papíře.

,,Ok, tak my jedem. Řekněte si sbohem a ty si hlídej svoje kšefty Joshi!" Řekl chladně Tony a vyšel z obýváku a následně i z domu.

,,No se vážně jmenuje Tony?" Zeptal jsem se na první, pro mě důležitou, věc.

,,Jo, hele, Ethane, vážně moc mě to mrzí, ale neměl jsem na výběr." Zaleskly se mu oči.

,,Jak neměl na výběr?" Nehápal jsem. 

,,Teď jim patříš a už se neuvidíme." Díval se na mě tak zmučeně.... ,,Patřím? Jim? Kdo jsou oni? A jak patřím? Jako že v tom péčku budu hrát otroka nebo co?" Mozek mi nějak odmítal pracovat.

,,Můžou si s tebou dělat co chtějí....oni jsou prostě takový ty lidi, co nepracujou zrovna legálně....A to péčko.....prakticky jo...." Prudce mě objal.

,,Nepracujou legálně? Takže jako...." Nedořekl jsem to. 

,,Mafie." Objal mě pevněji.

,,A Jak jim jako patřim? Neudělal jsi nějakou pitomost, že ne?" Můj mozek mi dával jen jedno možné vysvětlení Joshova chování a to mi nahánělo hrůzu.

,,Udělal jsme tu největší možnou pitomost. Prosím odpusť mi. Vždycky budeš můj kámoš.Ale já vážně neměl na výběr!" Už skoro brečel do mého ramene.

,,Tak konec.Nemáme čas." Ozval se od dveří Tonyho hlas.

,,Sbohem." Zašeptal Josh a pevněji mě objal.Váhavě jsem ho objal zpět. Pak už mě ale dvě silné ruce odtrhly a surově začaly tahat ven z domu.

,,Pusť mě." Snažil jsme se uvolnit z jeho sevření ale bohužel měl větší sílu.

,,Smůla. Patříš nám." Ušklíbl se. ,,Jak patřím?" Sice jsem to tušil, ale chtěl jsem to radši slyšet.

,,Prodal tě. Teď jsi naše děvka. Můžeme si s tebou dělat co chceme." Znělo to tak chladně. Ale na jeho tváři byl úšklebek, ze kterého mi bylo horko. Bál jsem se co teď se mnou bude.

Jak jsi mohl Joshi?

Tak jsem to napsala :) Asi je to děs, ale je mi špatně :(( Taky je to krátký, ale je pravda, že jsem už dlouho nepřidala, tak jsem chtěla spoň něco :) Snad se to aspoň někomu líbilo :D

A slíbila jsem věnování!! :D Pro NuteIIaA :) A pokud by chtěl ještě někdo tak si napište :D

Děkuju vám všem moc za komentáře a votes :) :D

YourGoldHere

He is problemKde žijí příběhy. Začni objevovat