Zlato?:

246 7 0
                                    

Už byl čas aby Dan jel domu protože je už večer a končí návštěvy."Tak áno dievča moje ja už teda pôjdem domu" Odřekl Dan a dal mi pusu na čelo,pousmála jsem se a i on "Dobře ty rytíři můj" zasmála jsem se. Dan vstal a šel ke dveřím,naposlední chvíli mi zamával a já mu to platila,s úsměvem zavřel dveře a já se zase začala věnovat telefonu. Každý dvě hodiny ke mně chodili sestřičky a dávali mi ty prášky. Tenhle celý den uběhl tak rychle,ani Vercettiho neuvidím protože nebude vědět že už jsem odešla a pochybuji že doktoři doktorky mu to řeknou.

Ráno 9:45 :

Ráno bylo jako každý jiný.Vzbudila jsem se a nutně jsem potřebovala na záchod, před tim jsem musela zavolat sestřičku která mě tam vždy doprovázela,bylo to celkem těžký chodit tam s tima kapačkama protože jsem musela sebou tahat i ten stožár na kterým to drželo.Tentokrát jsem tam šla bezohlášení a bylo to v v pohodě,dokud jsem na chodbě neuviděla jedoucího Vercettiho, který běžel hned směr za mnou."Co tu prosim tebe děláš?" Zeptal se starostlivě "Chci chcát hele" odfrkla jsem si a dál se ploužila opřená o tu kapačku na kolečkách."Čekej pomůžu ti" Zasmál se a pomohl mi na záchod.
"Tady myslim že to zvládnu sama" ukázala jsem prstem na značku wc pro dívky."Tak já budu zatim čekat tady" vycenil ty jeho zuby na mě a já protočila s úsměvem oči.
Vyšla jsem z kabinky po mém navštívení záchodu,umyla jsem si opatrně ruce a vyšla z wc.Vyšla jsem ze dveří a hned před nima už čekal Dominik do kterého jsem narazila "Au- doprdele sorrka" zasmála jsem se a opřela jsem se mu o hruď "Né-e neměl jsem být tak blízko dveří" oba jsme se zčervenaly a zasmály.Vydaly jsme se na moje lůžko.Vlezli jsem do pokoje a já si hned zalehla do postele,Dominik mezitím zavřel dveře a chodil po pokoji.Po pár sekundách uviděl růže které mi dal "Fuha,oni ještě žijou jo?" odpověděl si sám pro sebe a šel k nim blíž "Se taky divim že už nezvadli" otočila jsem se na bok a s úsměvem jsem ho pozorovala když okukoval růže."Proč tu vůbec jsi?" zeptala jsem se ho "Jakub mi volal..." řekl trochu zaraženě "Co ti panebože zas řekl?!" trochu jsem vyšilovala."Říkal ať za sebou zas přijedu...a řikal to né moc hezky" dořekl a otočil se na mě a šel si sednout vedle mé postele na židli."No super..." odfrkla jsem si a lehla si na záda "Jste se pohádali nebo co?" "No nevím jestli to bral tak vážně,je to prostě strašně zamotaný Konex,Tokáč a ty..." odpověděla jsem mu s hlavou upřenou na strop."Aha...no to bude něco teda" zasmál se a já mu úsměv oplatila,nakonec jsem si sedla naproti jemu a řekla mu vše od začátku do teď.
"Fůha,ty máš ale crazy život" Zasmál se hned co jsem to dořekla "No jó asi to tak bude,jsem ráda že jsi tu teď semnou" pousmála jsem se a natáhla ruce na objetí,který mi jasně že daroval."A kdy tě vůbec pustí?" "Jestli dnes už bude vše vpořádku tak už zítra" odfrkla jsem si a začal mi někdo volat,oba jsem upřeli oči na mobil na kterým bylo že mi volá Kubík♡."Zvedneš to?" Zamával mi rukou před obličejem abych se zpamatovala "Jo-jo jasně" vykoktávala jsem ze sebe.

J:Čau kočko nechceš si dnes něco dát?
W:Ty jsi zas na sračky Jakube...
J:Nejsém čičí pojď...dáme si nana
W:Jakube dej mi s tim pokoj víš dobře že teď nemůžu!
J:No tak přijedu za tebou no...

Hned co to řekl tak jsem dala hovor nahlas aby to slyšel i Dominik

W:Jakube jdi radši spát
J:Né-é bude se šukat kočko moje
W:ne nebude
J:Kurva ale bude!!!
W: ....

V tu chvíli mi naskočil mráz po zádech.Nevěděla jsem co říct.

J:Zlató?tak bude žejo?
W: ....jasně

Odpověděla jsem mu a nevěděla jsem jestli vůbec dělám dobře.

J:Ták jó j-

Ani to nedořekl a Dominik mi vytrhl mobil z ruky a típl to."Co-co to děláš sakra!?" Vyjela jsem po něm s křikem "Nemluv s nim když je na šrot" odověděl mi rázně "Ale-ale..." opakovala jsem po sobě "Ale nic,nic si z toho nedělej jestli zítra bude na šrot tak tě vezmu k sobě nebo zavolám někomu s milionplusu,dobře?" nabídl mi."Děkuju byla bych ráda" poděkovala jsem mu a natáhla jsem opět ruce na objetí,které mi však zas obětoval.Mezitím co jsme se obímaly tak do dveří vešla doktorka,odtáhly jsme se od sebe a koukli jsme kdo přišel."Dobrý den?" Pověděla jsem nachápavě na doktory "Dobrý den,jdeme vám udělat krevní testy a jestli budou vpořádku tak zítra vás můžem už pustit" pousmál se doktor."Aha,dobře" sedla jsem si na kraj postele a chytla pevně Dominika za ruku protože se bojím jehel a ostrých věcí.Doktor ke mně přšel a připravil si vše na to aby mi vzal krev.Očistil mi místo na ruce kde mi to bude brát a já víc stiskla Domiho ruku.Doktor mi to tam pomalu vpíchl a nasával krev.Dominik mě držel za ruku a dal mi jemnou pusu na krk a zašeptal mi do ucha "Vzládneš to..." . Sevřela jsem oči k sobě bolestí "Tak hotovo" řekl plinule doktor,vyndal jehnu a dal mi tam náplast."Dopůlnoci by měli přijít určitě výsledky,tak vám pak dám vědět" pousmál se a s krví si odešel pryč."Konečně to tak trvalo" zasmála jsem se,pustila jsem ruku Dominika a zas jsem si lehla na záda "Vpohodě?" optal se mě "Jsem jen unaven-áá" ani jsem to nedořekla a začala jsem zívat."Tak se prosimtě prospi kočko" zasmál se a pohladil mě po tváři "Hmm a ty tu zůstaneš?" pousmála jsem se když měl pořád tu jeho velkou studenou ruku "Jistě že ano" pousmál se, "Děkuju Domíku,mám tě moc ráda a jsem šťastná že tu jsi semnou" pousmála jsem se a zavřela oči.Dominik si zalehl na gauč a taky usnul.

Ještě se moc omlouvám za pravopisné chyby ;)

/KONTAKT V OČÍCH/Kde žijí příběhy. Začni objevovat