"Tak vystupovat dámy" řekla Kie když vypnula motor. Já jsem se na ní podívala tím pohledem že já tam nechci jít. Kie se jen zasmála a vystoupila z auta. A mně nic jiného nezůstavalo než vystoupit. Tak snad tu nebudu celý den zavřená v autě ale možná by to bylo lepší než tam sedět a poslouchat učitelské keci. Vystoupila jsem z auta zabouchla za sebou dveře Kie zamkla auto a vešli jsme spolu s Sarah do školy. "Hm docela velka" říkala jsem když jsme procházeli dlouhou chodbou. Všechny oči se na nás obrátili a sledovali nás jako kamery dokud jsme nepřišli před dveře řiditelny. "To dáš a hlavně tam neusni" řekla Sarah se smíchem. "Budu se snažit" Sarah a Kie se jen povzbudivě usmáli a odešli do třídy. Otočila jsem se zpátky ke dveřím, stiskla jsem kliku a vešla. "Dobré ráno ty musíš být Emily Carrera" řekla mile ředitelka. "Ano to jsem já" "Pojď posaď se" Zavřela jsem dveře a vydala si sednout na kožený gauč oproti ředitelce. "No takže.." od těchto slov jsem neposlouchala jen se na ni usmívala a přikivovala na to co povídala. "..Tu máš kód a číslo skříňky a zatím se měj doufám že se ti bude u nás líbit. "Já jsem se jen usmála, postavila jsem se z pohodlného křesla kde jsem skoro usnula u dveří jsem se jen rozloučila a už jsem byla pryč. Šla jsem znovu po té dlouhé tiché chodbě kde jsem slyšela vlastní kroky a tlukot srdce.
...
Konečně po půl hodině jsem našla svou skříňku kde jsem si naházela věci a vydala se do třídy.
Nadechla jsem se a zaklepala a následně otevřela dveře. "Dobrý den" pozdravila jsem je učitel odvrátil pohled z tabule kde psal poznámky které si polovina třídy nepsala ale jemu to bylo pravděpodobně jedno. Vydala jsem se si jít sednout k Sarah. "Hej hej ještě se nám pojď představit" řekl učitel. Přetočila jsem oči hodila jsem tašku k židli a vydala se k tabuli říct pár slov o sobě tak hadam si nemyslel ze teď se mu tady budu zpovídat jaký mám já život. "No začni" "Jmenuji se Emily Carrera mám 17 a to je vše co potřebujete vědět" mrkla jsme na něj a vydala se sednout na své místo. Učitel se na mě jen arogantně podíval a dál si psal ty poznámky. Sedla jsem si na místo a hned se ke mně nahnula Sarah a řekla mi že si ho nemám všímat že je to magor. Já jsem se jen potichu zasmála a dávala pozor no ak se říct dívání se jak ten chudák píše sám pro sebe poznámky tak ano.
...
Ostatní hodiny jsem nějak přežila. Poslední hodina byla ta nejdlhší. Každou minutu jsem se snažila zhypnotizovat hodiny aby šli rychleji ale i tak mi to bylo na nic.
"Crr" ozvalo se. Všichni se s radostí zvedli ze židlí a rozběhli se ven ze třídy. Já jsem počkala ještě na Sarah která usnula. "Hej stáváme šípková růženko" řekla jsme se smíchem. "Ee ještě pět minut" a otočila hlavu na druhou stranu. Přišla k nám Kie a řekla.. "Už jsme skončili"
Sarah se v rychlosti světla zvedla hlavu. Byla rozcuchaná a po líci jí tekla slina kterou si otřela a vlasy si učesala rukama že jsme se ani něstihli zasmát. Postavila a rozběhla se že jsme za ní ani nestíhali. Doběhla ke skříňce kde hodila všechny věci a roběhla se k autu. My jsme se jen zasmáli a v klidu jsme házeli věci do skříňky. Zavřeli ji zamkli a vydali se k autu za formulí Sarah.
ČTEŠ
Kluk od vedle {RAFE CAMERON}
ПриключенияNormální holka jménem Emily se že svojí rodinou přistěhuje do Outer Banks. Ale ještě neví co jí tím příjezdem čeká.. nájde si přátelé? možná pravou lásku..?