Spát v moři hvězd

-1-

"Proč jste se přihlásla na tento projekt slečno Kai?"
Tahle otázka mě zaskočila protože důvodů bylo hodně
"Chci získat peníze pro mou rodinu aby sme nežili na ulici a aby nám exekutoři dali konečně pokoj"
"Exekutoři říkáte? Máte nějaké finanční potíže? Do vaší složky musíme zapsat vše..."
"Ano... kvůli mému otci moje máma byla už několikrát v problémech... Všechny peníze co jsme měli našetřené jsme museli dát mámě na operaci aby mohla dál žít..."
"Váš otec byl kriminálník nebo co?"
"Dalo by se to tak říct... Kradl jídlo a peníze no vlastně vše drahé co by se dalo prodat za velké peníze. Ale zatkly ho o pokus o vraždu a za kradení. Moje matka se tedy od mých deseti let stará o mě a moje tři sourozence sama."
"Dobrá tedy děkujeme za veškeré informace za pár dní se vám ozveme"

O pár dní později...
(Ale ještě moment ještě jsem se nepředstavila... Jmenuji se Kai[Kaj] a je mi 16 let. Jak jste určitě postřehli tak žiju s mojí mámou a třemi sourozenci v starém strouchnivělém domu na kraji vesnice. Můj otec je teď ve vězení a odpykává si tam 15 let za pokus o vraždu a nějaké krádeže. Ale teď přeji hezké počtení)

Je to tady o pár dní později přesněji po pěti dnech se ozvali a já právě mířím na základnu Babilonu kde sem se ucházela o místo abych získala peníze přesněji asi 4 milióny dolarů.
"Všichni víte proč jste tady..."
U stolu nás je deset, a všichni na jednou jsme na přikývli jako kdyby sme tak byli naprogramovaní.
"Vítejte na palubě"
Prohlásí muž ve smetanovém obleku. Mezi tím co nám říká nějaké věci nám robotické ruce rozdávají klíče od našich pokojů, skříněk a trezorů. Zhruba po půl hodině přednášky o pravidlech atd. Sme se rozešli prozkoumat údajnou Genesiss aneb palubu na které budeme příštích několik měsíců bydlet. Když jsem našla kajutu s číslem 1 odemkla sem a uviděla malou místonst se stolem sedačkou a televizí. Samozřejmě nějaké poličky a dveře do dalších pokojů nesmí chybět. Z dveří přímo naproti sedačce vyšel kluk v šedo-černém obleku. Byl vysoký typla bych si tak něco kolem dvou metrů. Měl černé vlasy hozené v obličeji.
"Ahoj já jsem číslo 2 aspoň tedy v tabulkách. Jinak se jmenuji Longwej [Longvej] ale kdyžtak mi říkej Longu jak chceš. A ty jsi..."
"Ou jo Ahoj já se jmenuji Kai číslo 1."
"Těší mě"
Řekl Longwej. Usmál a dal si vlasy pryč. obličeje. Měl krásné oči. Jedno oko měl modré a druhé hnědé. Obličej měj čelí pihatý. Chvíli jsme si povídali když v jednu chvíli do našeho pokoje vlítla blonďata slečna. "Hej Long... Ou omlouvám se nechtěla jsem rušit"
"V poho nerušíš" řekla jsem jí.
"Jmenuji se Kai" podala sem jí ruku a usmála se.
"Já jsem Kaya[Keja] těší mě" podala mi ruku a úsměv mi opětovala.
"Co jsi potřebovala Kayo?" Zeptal se Longwej a usmál se na Kayju. Byl to takový ten lehký nenápadný a zamilovaný úsměv.
"Chtěla jsem vám říct že nás ten nafrněnej borec v tom smetanovým obleku shaní prej nějaké cvičení."
"Fajn tak jdeme"

PO PÁR MINUTÁCH

Po pár minutách jsme došli do největší haly Genesiss. Když jsme přišli tak na balkónku haly stál už Dafoe[Dafoe] aby nám dal další instrukce.
"Vítejte... Doufám že jste se dobře zabydleli ve svých bytech. Ale teď vás čeká první část vašeho výcviku..."