Takže, jako už vám asi došlo, toto bude takové alternativní zakončení, neboli druhý konec, který se liší od toho původního. Ony byly vždycky dva, ale tamten se mi zdál lepší. Každopádně mám pocit, že se o tento s vámi musím podělit taky.
Samozřejmě ho číst nemusíte, ale bych ráda. A ne, pořád se nejedná o Happy End.
Budu ráda, když se k němu vyjádřite komentářem, nebo aspoň vote :)
SabiHarry
Ucítím, jak mi ke spánku svalnatý muž přiloží pistoli. Očima se zahledím na Louise, který marně bojuje s dalším mužem. Zoufale vykřiknu, když se jeho tělo zbortí na zem a ještě než se stačí zvednou mu na tváři přestane další pěst, která ho znovu připoutá k zemi.
Modré oči se zahledí do mých, je v nic bezmocnost, nemám sílu se na to více dívat a proto k sobě pevně stisknu víčka. V hlavě si představím, že jsme uprostřed hor na rozkvetlé louce, jen my dva. Já a Louis.
Z mého snu mě vytrhne výstřel. Vidím, jak vysoký muž stojí nad Louisovým bezvládným tělem. Celý svět se mi zastaví a mně zmizí smysl tohoto života.
Najednou se v celém světě opět ocitám sám, odešel i ten poslední, kdo mě miloval. Vyprostím se ze silného objetí soupeře, ktery mě víceméně nechá jít.
Přiskočím k Louisovu tělu a propuknu v srdceryvný pláč. Palcem přejedu přes jeho čelo, ve kterém se nachází otvor po kulce. Silně rozechvělými prsty si z hlavy sundám květinový věnec, kterým zakryji ránu. Zavřu jeho víčka a přitisknu si k sobě jeho bezvládné tělo. Jakoby mi to mohlo nějak pomoci, vypořádat se s bolestí.
Kdybych nebyl příliš zaujatý svou ztrátou, slyšel bych kolem sebe šepot mnoha lidí.
Vždycky jsem byl ten křehký kluk, který potřeboval, aby ho někdo chránil a když se někdo našel, bylo to, jakoby můj život konečně získal smysl. Dokázal jsem konečně začít žít a Louis mi ukázal jak.
Najednou mě do boku začne tlačit chladná hlaveň pistole, opatrně ji nahmatám rukama. Vzpomenu si na slova, ve kterých Louis říkal, že mě naučí střílet.
Zbraň opatrně odjistím a zabořím nos do Louisových vlasu, abych se naposledy mohl nadechnout jeho vůně, naposledy ochutnat svůj minuly život.
Na tomto světě není místo pro někoho jako já, kdybych tu zůstal takový jako předtím, zničilo by mě to.
Vytáhnu pistoli a všichni, kteří tu stihli dojít, ztichnou. Otočím hlavu na ty dva muže, kteří mají na tváři vítězný úsměv.
Do žil mi začne proudit nesmírná nenávist a zloba. Louis mě často přirovnával ke kopretině, které nyní začínají bílé lístky tmavnout a měnit se v černou, tmavou jak noc, a ze stonku se začínají vyřezávat trny.
Pevně severu pistoli ve svých prstech a neváhám ani sekundu, když zamířím na hlavu útočníka, který zastřelil Louis. Jediný zvyk, který jde v temné uličce slyšet je zalapání po dechu a dopadnutí těla na tvrdou zem. Dříve než se stačí jeho spolupachatel vzpamatovat, kulka se mu hlavou provrtá taky.
Sklopím zbraň a rozhlédnu se po přítomných, kteří s vetřeštěnýma očima a pusami dokořán zírají na mě, jak stojím vedle Louisova těla s rychle se nadzvedajícím hrudníkem.
Postupně sem dobíha čím dál tím víc lidí, kteří kolem mě vytvoří kruh. Toto je ten moment, kdy se ze mě vytratí veškerá čistota a nevinnost, ta ve mně nadobro zemřela, spolu s Louisem. Nyní je čas, aby se z křehké kopretiny stala drsná, ale přesto krásná růže, kterou byl Louis. Budu nebezpečná květina, která tu bude vládnout místo něj.
~~~~
Epilog
Procházím se parkem, kterému nyní vládne temná tma, která ho celý obalila. Jediný zvuk, který můžu slyšet je šustění listů pod mýma nohama a občasné zahoukání sovy.
Najednou z dálky uslyším něčí volání o pomoc. Neváhám a rozběhnu se k tomu místu, zatímco prsty nahmatávám pistoli pod mým tričkem, které už skrývá několik tetování.
Z dálky vidím, jak se skupina můžu baví nad zoufalým křikem nějakého kluka.
"Hej." Zakřičím a tím si vysloužím pozornost nejvyššího z nich, který mi věnuje pobavený úsměv. Vím moc dobře, kdo to je, patří pod můj spolek, stejně jako ostatní přítomní.
Když dojdu až k nim, uvidím jak se na zemi valí v klubku stočený mladík, který si kraje hlavu rukama. Jen kousek od ní uvidím květinový věnec, jenž zaplní mou hlavou vzpomínkami, které měli navždy zůstat uvězněné hluboko uvnitř mě.
"Co vám udělal?" Zeptám se všech přítomných naštvaným hlasem, přičemž všichni odstoupí od chlapce.
"No tak, Stylesi, neříkej že by ses na něm taky nechtěl pobavit." Nechtěl, rozhodně nechtěl. Myslím, že kdyby jen tušili, že před přesně několika lety jsem byl na tom stejném místě, chovali by se rozhodně jinak. Já však neudělám tu stejnou chybu, co tenkrát udělal Louis.
"Vypadněte, všichni, než si to rozmyslím a vy to pořádně schytáte." Každý se zatváří zmateně, ale nicméně odejdou.
Když mi zmizí z dohledu, kleknu si ke klukovi a opatrně přejedu dlaní po jeho vlasech. Jen jeden člověk, kdysi mýval stejně hebké kadeře. "Neublížím ti." Zašeptám do ticha noci a on jen pomalu a opatrně, sundá ruce ze svého obličeje, v ten okamžik, kdy to udělá, se mé srdce zastaví.
Jeho tvář, oči, rty, vlasy, všechno je naprosto totožné s těmi, které patřili tomu, kdo převrátil můj život vzhůru nohama. Ne, to nemůže být možné.
Neudržím se a vsí silou cizince obejmu, vybaví se mi vzpomínka na jeho vůni, panebože, ta vůně, jak jsem na ni mohl zapomenout.
"Pusťte mě prosím." Řekne chlapec a v jeho hlase je zřetelně slyšet strach. Oddálím si ho na délku natažených paží, přičemž mu pevně svírám rameno.
"Louisi." Pronesu nevěřícně a jeho pohled se změní na snad ještě vyděšenější než předtím.
"Já nejsem Louis. Neznám vás." Vytrhne se z mého stisku a začne ode mě couvat.
"Ne, ne, ne." Začnu křičet do noci, ale to už dotyčný utíká na míle daleko. Ucítím na svých ramenou dotek, za kterým se prudce otočím. Spatřím Zaynův ustaraný pohled.
"Harry, to nebyl on. On už se nevrátí." Zayn se vedle mě posadí na trávu a přehodí mi kamarádsky ruku kolem ramen.
"Já vím. Už jsem se dočista zbláznil." Odpovím mu a prsty zajedu mezi své tmavé prameny vlasů.
"Musel jsi ho opravdu hodně milovat." Ozve se Zaynův hlas tmou, zatímco já vzhlížím k nebi plnému hvězd, přemýšlejíc, která z nich je on.
"Víc než to." Samozřejmě, ta nejjasnější.
Podobné krátké (update 9. 4. 2016):
~ Until I Saw You (Slepý Harry X Punk Louis)
~ I Had To Die (Fantasy nebo něco na ten způsob)
~ Innocence (mpreg)
~ Mitletoe (vánoční speciál)
Dlouhé (update 9. 4. 2016):
~Dreamer
~Fellow
ČTEŠ
Dangerous Flower // Larry Stylinson // Třídílná//
FanfictionJeden byl jako nebezpečná růže s ostrými trny, druhý jako křehká kopretina. Co se stane, když ty květiny utrhnete a spletete je do sebe, neroztrhají trny zapovězené růže, křehké okvětní lístky kopretiny?