syndrom špatného nápadu.

16 3 14
                                    

26 dní.

Harry se nechápavě díva na Louisovu siluetu. ,,Bude?"

On si povzdychne. ,,Nevím to, fajn?" zvýší hlas.

Kudrnatý chvíli mlčí a pak fňukne: ,,Bojím se."

,,Strašně moc se bojím," zopakuje po chvíli.

Louis jej pozoruje se rty stisknutými do úzké čárky. Nikdy nevěděl jak utěšovat lidi. Konec konců neuměl utěšit ani sebe a tak nakonec položí svou ruku na jeho.

Harry se zarazí, ale snaží se dělat, že ho takový dotek vůbec nevyvádí z míry. Zadívá se na lahev s vínem, kterou pořád drží v ruce.

Otočí ji s podobnou vervou jako předtím Louis a dá si pár loků. V puse se mu rozlije trpká chuť a on se zašklebí.

,,Whoa, whoa!" Zasměje se Louis. ,,Trochu brzi."

Jen co to dořekne se Harry napije pro jistotu ještě jednou.

On vrtí hlavou. ,,Nepomůže ti to."

,,Možná jo."

,,Určitě ne," smutně se usměje.

Harry si olízne rty. ,,Teď se ptáš ty, mimochodem."

Louis si povzdychne. ,,Tuhle hru jsem na střední nenáviděl."

,,Proč?"

Trochu se uchechtne. ,,Protože se mě začali ptát na otázky spojené s holkama. Byl jsem v pasti, rozumíš."

,,Rozumím."

Louis nadzvedne obočí. ,,Fakt?"

,,Jo..." zase překlopí láhev, " ale ne tak, jak si myslíš," dodá.

Menší se zamračí a láhev mu vezme. ,,Hele, nechci tě pak nosit z těch schodů dolů," vysvětlí.

Harryho to trochu naštve, ale neodporuje. Místo toho si zase lehne a přemýšlí. ,,Je moc smutný, že jsem nikdy v životě neměl holku?"

Louis zavrtí hlavou. ,,Já taky ne a žiju."

,,To je něco jiného." Založí si ruce za hlavu.

,,Když myslíš."

,,Protože já jsem hetero."

,,Mhm..." odbyde ho a taky si lehne. Nad hlavou mu svítí tisíce hvězd, ale on se stejně nemůže soustředit. Místo nebe pozoruje chlapce vedle sebe.

Nemůže si pomoct. Měsíc se prodral mraky a teď svit dopadá na Harryho tvář.

On to možná neví, ale Louis má tu krátkou dobu jeho obličej nastudovaný nazpaměť. Všímá si dolíčků, které se objeví když se usměje, smaragdově zelených očí, roztomilých kudrlinek a dokonce i růžových rtů.

Těch rtů, které by s radostí ochutnal. Radost je slabé slovo, protože tohle bylo něco mnohem většího a za to se nenáviděl.

Znal toho kluka dva dny a už teď pro něj měl těžkou slabost.

,,Lou?"

Tohle oslovení a způsob, jakým Harry jeho přezdívku vyslovoval mu také moc nepomáhali.

,,Hm?"

,,Otázka."

Louis plácne první věc, kterou má na mysli a hned v té chvíli toho začíná litovat. Bude si myslet, že tím na něco naráží.

,,Měl jsi první pusu?"

Harry zavrtí hlavou, i přesto že leží.

,,Ani takovou tu školkovou nebo v první třídě na hřišti?"

kinda shit idea ~larry~Kde žijí příběhy. Začni objevovat