Tma a zase Tma. #1

584 28 14
                                    

Pokoj je zahalený pořád ještě tmou. Na stole však stojí nemilosrdný budík. Zazvoní přesně v 5:00 ráno.
Komu by se chtělo vstávat tak brzo. No.

Česko pořád leží v posteli. Nejsou to teď zrovna nejlehčí dny. Budík však neúprosně zvoní podruhé.
V tu chvíli už je Česko na nohou.

Ne fakt nepotřebuju přijít pozdě. Práce, práce a zase práce. Den je stejnej pořád dokola.

Zdola se ozve můj bráška Slovensko. Jak jinak.

🇸🇰: Hodláš dneska vstávat???

Nejradši bych mu na to řekl svůj názor. Ale...

🇨🇿: Jo proboha.

Nerad se hádám s mým bratrem. Dělám mu už tak dost potíží. Od tý doby co mamka odešla je vše jiné. Nevím Slovensko i já jsme spokojený, ale...

_________
~time skip~

🇨🇿: Co to sakra je??
Dívám se do lednice s posledním pivem. Koukám na obal. Šariš. Skvělý. Ale nemám chuť se hádat. Ne fakt ne. Zavřu lednici a opustím náš společný byt.

Česko se žene na schůzku EU.
🇨🇿: Kurwa dvě minuty pohni Slověte! Vím že tu přezdívku nesnáší. Třeba ho to popožene.
🇸🇰: Co si mě to nazval ty hajzle?!
🇨🇿: Jupí. Konečně se neloudá jak šnek. Třeba na nás EU nebude zase zasedlá.

Se Slovenskem máme kancelář ve stejném patře ještě s Maďarskem a Polskem. Jsou fajn. Potkáváme tak Polsko ve výtahu.

🇵🇱: Ahoj, jak se vede?
🇨🇿: Mám říkat pravdu? Jestli ano tak blbě. Ale jo jde to.
🇸🇰: Fajn, kde je Maďarsko?
🇵🇱: Má jednání se Srbskem. Ale na oběd se uvidíme.
🇸🇰: Podívá se zklamaně.
🇨🇿: Aww, někdo žárlí?
🇸🇰:za červená se Já nikdy.

___________________
~time skip~

Sedíme u oběda. Brácha pořád pokukuje po Maďarsku. Nevím. Ale já Maďarsku moc nevěřím. Proč bych měl, že? Ale to je asi normální. Nevěřím skoro nikomu. Z mého rozmýšlení mě vyruší Polsko.

🇵🇱: Jak jste na tom s prací?
🇸🇰: Potřebuju dodělat nějaký grafy, podepsat papíry, ale jinak jsem volný.
🇭🇺: Taky. Pak chci jít ven se Srbskem..

I já i Slovensko jsme lehce zklamání. Už delší dobu mám rád Srbsko.. A vím že Slovensko má rádo Maďarsko....

🇵🇱: Uhh, vše ok?
🇨🇿: Hahah, jasně. Jen přemýšlím.. Poslední slova jsem radši zadrmolil.

Polsko se na mě jemně usmálo, a za červenalo se. Taky jsem chvilku zčervenal.

🇨🇿 : Ne co se děje nechci se červenat měl rád Srbsko, Polsko je jen kamarádka. A hlavně jsem Gay... Že?... Byl jsem hrozně zmatený a unavený.. Nebylo mi zrovna nejlíp.

________________
~time skip~

Jdu po chodbě. Už jsem dodělal všechnu práci. Hodil jsem do sebe několik ibaliginů, jinak bych se tu skácel. Slovensko už šel domů. Díkybohu. Třeba už spí a neuvidí mě v tomhle stavu. Zajdu do večerky, koupím pivo a rohlík. Stejně nemám hlad. Jdu za obchod sednu na lavičku, a začnu popíjet pivo, koukat na hvězdy a ukusovat rohlík. Po tváři mi sejde několik slz. Snažím se je zastavit. Zbytečně.

Po chvíli jsou hvězdy rozmazané. Už ani nevím jestli z alkoholu, nebo slz. Na těch pár sekund se cítím fakt dobře. Začíná být fakt zima. Ale to že bych trefil domů, by byla až moc velká výzva. Nevěděl jsem co dělám. Strčil jsem si prsty do pusy a snažil se vyvolat zvracení. Bylo mi fakt špatně takže se mi to okamžitě povedlo. Oběd i rohlík byl venku. Blížila se ke mě nezřetelná postava.

🇨🇦: ČLOVĚČE JSI V POHODĚ??

Jak jinak. Kanada... Asi jsem za ní rád. Je tu takže mi možná pomůže domů.

🇨🇦: Česko?! Co se sakra stalo, vypadáš... Uh... Hodně špatně.

Vzal mě za ruku a razantně mě táhl domů. Ani nevím. Asi my to bylo dost jedno. Klidně ať mě tu nechá. Ráno bych vstal a došel po svých, že? Nebo bych... Nebo... Bych.... Můj mozek zahltí černo.

🇨🇦 pohled Kanady 🇨🇦

Najednou Česko přestal chodit. Podíval jsem se za sebe. Vypadal, že se skácí. Taky se tak stalo. Spadl mi do ramen. Je pěkně slabý. Unesl jsem ho v pohodě na zádech až domů. Zazvonil jsem a Slovensko otevřel. Byl dost šokovaný. Vzal ho hned dovnitř a pozval i mě. Vešel jsem a sundal boty. Došel jsem za Slovenskem do pokoje.

🇸🇰: Je zmrzlý na kost, ale má horké čelo. Pako jedno. Hrozně mě děsí. Pořád.

Slovensku sjelo pár slz po obličeji. Je to zvláštní. Nikdy jsem ho neviděl brečet. Stalo se tohle Česku už víckrát?.. Kdyby se to stalo Amemu (mému bratrovi Americe), tak by mi švihlo...

Po chvíli se Slovensko uklidnilo.

~ Ahoj první kapitola je za námi. Moc se omlouvám za jakékoliv gramatické chyby. Čeština není moje silná stránka.. Každopádně doufám že se začátek líbí. Párkrát jsem ho přepisovala. Snad docílím  vydávat kapitoly minimálně 1x týdně ❤. Pokusím se příště o lepší kapitolu..
Zatím~

Osud To Tak Chtěl (CH) Kde žijí příběhy. Začni objevovat