Takže...Mark a Já - septiplier

Markův dům

~Pohled Marka~
Když se zabouchli dveře připadal jsem si hrozně osamělý. Nevím co bych si počnul kdyby se neobjevil a nesouhlasil s tím že zůstane, už jen na chvíli jsem sám a zmocňuje se me pocit samoty a zmatku v mé hlavě. Mezitím co jsme stál u dveří přiběhla Chica a sedla si k její misce. Úplně jsem zapomněl ji nakrmit.
Mark:Promiň hned ti něco dám. 
Běžel jsem pro psi jídlo, a nasypal jsem Chice směs granulí a jiného jídla.
Než jsem si sednou na gauč napadlo mě že bych mohl uklidit, a zabalit Amy věci než se Seán vrátí.
Celou dobu mi dělala Chica společnost. Ještě že jí mám. Nevím co bych dělal kdyby se třeba ztratila nebo něco takového.
Když jsem uklízel našel jsem moji a Amy starou fotku jak stojíme u vodopádu. Sedl jsem si na postel. Chica si lehla vedle mě a hlavu položila na moji nohu. Hladil jsem ji po hlavě, a v druhé ruce držel fotku. Vzpomínal jsem na ten den kdy jsme tam byli. Po chvilce mi tekla slza po tváři. Utřeli jsem si tváře. Zvednul se z postele, i přes to že mi stále tekly, a pokračoval v uklízeni.

~Pohled Seána~
Cestou do hotelu jsem přemýšlel o tom jak jsem utišoval Marka, taky o tom pocitu co jsem měl když se dotknul mého krku. Nevím co to do me vjelo. Muselo to být prostě jenom tím že krk je mé slabé místo. Nic víc to určitě nebude, přece jen nejsem gay. Přitahují me holky. Nikdy me nepřitahoval kluk.
Nic méně už jsem skoro u hotelu. Je hned za rohem.
Vešel jsem do hotelového pokoje, a začal balit všechny své věci. Musel jsem ještě zaplatit za mini bar. Šel jsem na recepci vše vyřídit. Potom jsem odešel a vydal  se zpátky k Markovi.
Nevím jak dlouho mě bude potřebovat. Co když si má mne až moc zvykne a bude chtít ať tam zůstanu už na furt? Já nedokážu říct ne, ale musím se taky vrátit domu za Evelin.
Úplně jsem na ní zapomněl. Až budu u Marka zavolám Evelin aby věděla že se ještě zdržím.
Jak takhle přemýšlím nad tím jak jí zavolám me zastavil neznámí hoch.
Hoch: Dobrý den,  jsi Jack. Jsem tvůj Fanda. Můžeme se vyfotit prosím.
Ze začátku jsem se zarazil, ale samozřejmě jsem souhlasil. Mam rad svoje fanoušky.
Jsou fanoušci co me dokážou naštvat ale tenhle se mi zdál milí.
Po tom co jsme se vyfotili na jeho telefon mi ještě poděkoval, a řekl že jsem ten nejlepší youtuber.
Seán:Vášně. Moc díky. Měj hezky den.
Zamával jsem mu a pokračoval  v cestě.

Když jsem dorazil k jeho domu. Před domem pobíhala Chica. Divil jsem se jak se dostala ven a najednou vidím otevřené dveře. Chica přiběhla ke mě. Sklonil jsem se k ni, abych ji pohladil po srsti. Z ničeho nic jsem cítil něčí ruku na rameni. Lekl jsme se a cuknul sebou, ale naštěstí to byl Mark. Podívám se na nej a zeptám se.
Seán: Polekal jsi me. Kde jsi byl že jsi nechal otevřené dveře?
Mark: Byl jsem  jenom vynést odpadky. Trochu jsem uklízel. No nic pojď ukážu ti kde budeš spát.
Chica běžela rovnou na gauč.
Mark mě teda vzal nahoru do pokoje pro hosty kde budu spát, taky mi ukázal kde spi on a kde je koupelna. Po tom co mě provedl jeho domem, jako kdybych tu nikdy před tím nebyl, tak zašel dolu a dal mi čas na zabydleni.
Hned co jsem dostal kufr do pokoje, tak jsem vytáhl telefon z kapsy a volal Evelin.
Evelin: Ahoj, jak se máš? Už se na tebe těším.
Povídej stalo se něco zajímavého nebo tak?
Seán: Ahoj Evelin, mám se dobře. Je tu fajn a docela i hezké počasí, ale tohle není proč ti teď volám. Můžeme si o tom popovídat potom?
Evelin: Určitě. Co se děje? Stalo se něco?
Seán: Ne neboj jsme v pohodě. Chci ti dát vědět že se v L.A. zdržím ještě pár dnů nevím ještě jak dlouho, ale Mark me potřebuje. Doufám že ti to nevadí, protože jsem mu už slíbil že tu budu sním.
Evelin: Nevadí. Úplně v pořádku. Stalo se mu něco vážného? Klidně bych mohla taky přijet.
Je to i můj kamarád přece jenom.
Seán: Stalo se něco mezi nim a Amy a nechce být sám jelikož je hrozně smutný a boji se. Hele jezdit asi nemusíš jestli to nebereš jako nutnost ale kdybych tě tu potřeboval dám ti vědět Jo?
Evelin: Dobře.
Seán: No tak já ti zavolam nebo nápisu až zase budu mít čas teď si jdu vybavit věci, tak zatím pa.
Evelin: dobře, tak pa a pozdravuj Marka. Miluju tě.
Seán: Budu pozdravovat. Taky tě miluju pa.
Zavěsil jsem hovor a vrhnul se na vybalování alespoň pár věcí.
Zrovna jsem si vybaloval poslední tričko, když v tom přišel Mark a zeptal se mě.
Mark: Nemáš hlad?
Já jen na souhlas přikývnul hlavou , a vydal se za Markem dolu po schodech.
Mark: Co si chceš dát k jídlu?
Posadil jsem se ke stolu v kuchyni a nevěděl jsem co bych si dal.
Seán: Nevím, je mi to jedno. Asi to co si dáš ty.
Podíval se na mě s zamýšleným výrazem.
Mark: Fajn tedy. Co říkáš na to že udělám vajíčka? Těch mám dost.
Ušklíbl se na mě. Já jen úšklebek opětoval.
Mark otevřel dveře od lednice, a z ni vytáhl vajíčka. Připravil jsi pánev s olejem, a než rozklepl vejce tak jsem ho vyrušil.
Seán: Marku. Mohl bych nějaké kafe?
Mark: No jasné že jo. Uděláš si ho sam nebo ti ho mám udělat já?
Seán: Ne v pohodě zvládnu to sám.
Zvednul jsem se ze židle, a vydal se k lince. Mark rozklepnul vejce na pánvičku.
Seán: Teda když mi řekneš kde je.
Mark: No jo promiň.
Po tom co se mi omluvil úplně zbytečně, tak se natáhl pro kafe, a podal mi Top of the Mornin coffee. Zarazil jsme se. Hrozně mě to překvapilo.
Mark: Uděláš mi jedno taky?
A usmál se na mě, a já se malinko začervenal. Rychle jsem ucuknul pohledem, a zakýval na souhlas. Mark mezitím už začal chystat talíře.

~Pohled Marka~
Natáhl jsme se pro kafe do skříňky nad dřezem, a podal ho Seánovi. Po tom co zjistil co mám za kávu , tak vypadal jak malé rajče. Bylo to roztomilé. No teda ne roztomilé ale...ale.. Raději přestanu nad tím myslet a začnu vyndávat talíře na kuchyňskou linku.
Zatím co Seán dělal kafe tak jsem dal jídlo na stůl i s příborem. Sedl jsem si ke stolu a čekal  na to rajče až se posadí.
Seán:Tady ho máš.
Poděkoval jsem.
Když si Seán sednul zeptal se me na NÉ úplně dobrou otázku.
Seán:Marku proč jste se vlastně rozešli s Amy? Promiň jestli jsem se neměl prát.
Mark:To je v pohodě neomlouvejte se. Jednou ti to stejně řeknu tak...

~Pohled Seána~
Ani nedopověděl co chtěl říct a vypadal že bude brečet.
Mark:Tak ti to teda řeknu teď . Nebylo to poprvé co mě Amy podvedla...