Just enjoy.

1. Wild&Free

Vítr ve vlasech, čerstvý mořský vzduch s kapkou slanosti, sluneční paprsky odrážející se o stále neopálenou pokožku, zvuk plastových koleček longboardu, které se dotýkají rozpálené silnice a hudba proudící z barů postavených na pláži. Relax, který jsem si mohla dopřát bez jakýchkoliv  výčitků. Dříve luxus, dnes realita. 

Projíždíme všechny semafory na červenou
Není způsob, jak nás zastavit, ne ne
Čtvrt nádrže je téměř pryč
Předstírajíc, že jsme zamilovaní

Písnička hrající z jednoho plážového baru vyjadřovala realitu dnešních dní a poslední zmiňovaný řádek ve sloce dokonce posledních pár měsíců. Předstírajíc, že jsme zamilovaní. Ano, předstíral. Poslední měsíce jen hrál, lhal a předstíral. 

Oči mě nepříjemně začaly pálit a plnit se slzami. Zamrkala jsem a znovu se odrazila pravou nohou o beton stezky, která vedla okolo písečné pláže Los Angeles. Cítila jsem zrníčka písku, jak škrtají o kolečka, když v tom mě někdo chytil za ramínko černého tílka a strhl mě nelítostně z longboardu přímo na tvrdou zem. Dopadla jsem na hrubý povrch betonu, jenž byl posypaný pískem naneseným z pláže. O to větší bolest čekalo mé naražené rameno, které bylo od písku a menších kamínků odřené a krvavé. Hned jsem chtěla vynadat osobě, které tohle všechno zavinila, ale přerušilo mě troubení velkého vozu SUV, jehož majitel za volantem naštvaně rozhazoval rukama, div mě gesty neposlal do všech pekel. 

,,Co blázníš, mohl tě srazit," ozvala se osoba, za mými zády. Se syknutím a kyselou grimasou v obličeji jsem se opřela o ruce a posadila se. Krev mi už stékala po rameni k loktu a společně s nečistotami v ráně nevypadala dvakrát hezky. Své dlouhé vlnité vlasy jsem si sčesala rukou na jednu stranu, aby nebyly od krve a podívala se na osobu za mými zády. Můj pohled spadl na dohněda opáleného svalnatého kluka, s mokrými vlasy, který měl v podpaží barevný surf. Vyměnili jsme si zaujaté pohledy. Jeho oči byly oříškové hnědé a se zapadajícím sluncem házely odlesky zlaté barvy. Byl moc hezký. 

,,Měla jsem to pod kontrolou, díky za starost," odsekla jsem nabroušeně, když jsem si uvědomila, že na něj zírám už moc dlouho. Oprášila jsem si dlaně od písku a kamení a energicky se zvedla, abych dala najevo, že jsem jeho záchranu nepotřebovala. 

,,To rameno nevypadá moc dobře," nahnul se ke mně a paži mi mírně nadzvedl, aby se mohl lépe podívat. 

,,Jsem v pořádku," vytrhla jsem mu svou ruku z jeho dlaně a hbitě popadla svůj nástroj dopravy. Položila jsem ho zpět na silnici a bez jediného slova se odrazila a opět vyrazila na cestu. Když jsem se ještě na chvíli otočila, kluk tam pořád stál a v ten samý moment zvedl ruku v náznaku rozloučení, jakoby tušil, že se otočím.