Hledím na oblohu a ležím na zemi. Kůň mi utekl domů.
Pokusím se zvednout, ale při došlápnutí levé nohy na zem, ucítím bolest. Zatnu zuby a zkusím se dokulhat k vesnici, která vede přes les. Ale dokulhám se jen do lesa, kde spadnu na zem. Nevím co mám s nohou, ale vím, že nikam nedojdu.
Sednu si a vytáhnu si z tašky deku. Už zapadá slunce a já vím, že tu budu muset přespat.*
Probudí mě divné slova. Sednu si, oheň už nehoří a slova sílí. Zkusím se po břiše doplazit, tam z kama slova vychází. Rozhrnu nějaké chrástí a vytřeštím oči. Nezdá se mi to?
Kousek ode mě stojí tři ženy v černých otrhaných šatech. To budou nějaké žebračky.
Žebračky začnou volat slova: ,,Hnso gali." Ztuhnu úžasem a strachem. Aha, takže to nejsou žebračky, ale čarodějnice s černou magii.Jedné z těch čarodějnic začnou z rukou sršet blesky. A hned potom následuje hrom.
Otočím se na druhou osobu. Ta jako kdyby ovládala vítr, ale hned po mém uvažování, natáhne ruku a z ní vyjde blesk.
A ta třetí máchá dýkou, jako nějaký blázen. Co to dělají?
Najednou je měsíc fuč, začne liják a na obloze se začnou objevovat blesky. Hned poté uslyším hřmění a chladný větr, který začne lámat větve a stromy všude kolem.
Jsem mokrý na kost, nemůžu se bolesti pohnout a přede mnou kouzlí silné zlé čarodějnice, které se snaží někomu ublížit.
Tak moc bych si přál, aby se stal zázrak, abych se z tadyma dostal živý a zdravý!
ČTEŠ
Poslední čarodějnice s černou magii
FantasíaPoslední čarodějnice s bílou magii 2.díl Slíví se nemůže dočkat, až se jí narodí dceruška, která bude čarodějnice s bílou magii, jako ona. Mezitím se shromažďily její bývalé kamarádky, které chtějí, aby Slíví přestoupila na černou magii, jako ony...