🔥twenty one 🔥 opět

687 26 4
                                    

Tento příběh je spojený s mým dalším (život plný očekávání )... Takže věci, které se tu objeví jsou smyšlené... A navazují na můj druhý příběh.. Díky za pozornost a pochopení.

Každým dnem jsem unavenější . Skoro vůbec nespím , furt pracuji . Nikdy jsem neměla žádnou rutinu , ale od té doby , co se narodily holky , tak mám každý den stejný . Už vím , jak bude probíhat další minuta .

Dominik má teď též dost práce , každý víkend má koncerty , chodí do studia a řeší různý věci , co se týkají labelu , rodiny a kamarádů .

Klára odletěla se svým přítelem na dovolenou , aby si ujasnili pár věcí , jelikož jim to začíná skřípat a poslední dobou se furt hádali .

„tak já jedu " políbí mě Dominik na rty a obejme mě . Vezme si tašku a ztratí se ve dveřích . Odjel do Bratislavy ,natáčet nový klip .

Holky spí , takže nemůžu dělat žádný rachot , abych je neprobudila . I když vím , že v noci nebudou spát , tak nechci aby brečeli přes den , když teď můžu mít klid a dodělat rozdělanou práci , kterou jsem začala včera . Chtěla jsem vysát , ale to teď rozhodně nepůjde .

Vytáhla jsem všechny potřebné papíry a začala jsem vyplňovat kolonky a dopisovat údaje , které byli potřebné dodat .

Dlouho jsem to nedělala, holky začaly brečet . Musela jsem všechnu práci odložit a jít uklidnit Claudii a Elisabeth . Vzala jsem Claudinku , abych jí uklidnila . Očička měla celé oteklé a tvářičku celou mokrou , slané potůčky slz polykala , tak že se málem dusila . Nakrmila jsem jí a přebalila , nepomáhalo to . Položila jsem jí na podlahu , kde byla dečka a na ní chrastítka . Chvilku si hrála , takže jsem mohla přebalit a nakrmit Elisabeth . Sotva jsem jí položila , Claudi začala opět brečet . Tentokrát ještě víc než předtím .

„mamko , mohla by si prosím přijet ? Claudii je asi špatně , potřebuji s ní jet k doktoru , ale nechci sebou brát i Elisabeth , jenomže jsem doma sama ." Už zoufale jsem volala mamce , bylo to fakt potřeba . Zbytečně bych jí sem netahala .

„lásko promiň , hned bych přijela , ale jsem v Německu na trhách a než bych přijela do Pardubic , tak už by si stejně byla doma a věděla , co se děje "

„v pohodě , chápu to ... tak nic už musím končit , musím to nějak zařídit . Tak si to užij , mám tě moc ráda . Ahoj ."

„Niky .. čekej .. zavolej Lindě ta je doma . Určitě ti pomůže "

Jakmile jsem vypla hovor s mamkou , ihned jsem vytočila číslo Lindy a mobil přiložila k uchu . Netrvalo to dlouho a sestra hovor přijmula .

Ihned mojí prosbu přijmula , do hodiny prý bude tady .

Eli jsem zatím uložila do postýlky a podala jsem jí tam hračky .

Claudi jsem držela v náruči a snažila jsem se jí uklidnit . Moc se mi to nedařilo , ještě k tomu všemu mi začal zvonit telefon . Na displeji svítilo Dominikovo jméno . Hovor jsem ihned přijmula .

„Niky? " ozval se v telefonu Dominik . Skoro jsem ho neslyšela , hrála tam nahlas hudba , moc dobře jsem věděla o kterou se jedná, slyšela jsem tam nějaký kluky jak si povídají , též i holky ..

Nebudu lhát , celkem mi vadí , že se kolem Dominika motá tolik holek , ale s tím musím počítat , poznala jsem ho takového . Pouze se bojím , že se zas neudrží a podvede mě .

„ano ? " nervózně jsem promluvila .

„přijedu už dneska , stihli jsme to natočit dřív a nechci tu zůstat . Už mi chybíte . "

ohniwayKde žijí příběhy. Začni objevovat