XI.

115 16 18
                                    

,,Být váma, dávám si bacha na jazyk a trochu si pohnu, protože tam už asi deset minut čekám a furt se nic neděje."

Rychle jsme se tedy dali do práce.

Kook a Joon šli nahoru vytáhnout rozkládací postel. Já s Hobim jsme snášeli dolů ty krabice a dávali je do pokoje pro hosty, který nikdo nepoužívá. Jin povlíkal peřiny a polštáře a Tae sbíral po domě svíčky a hledal zápalky.

Po půl hodině jsme měli hotovo. Byl už skoro večer a tak šel Jin vařit večeři. Nabídl jsem mu, že mu pomůžu, protože přece jen uvařit pro sedm lidí není legrace. Nejdřív pomoct nechtěl, ale po chvíli přemlouvání mi svěřil alespoň škrábání zeleniny.

Ostatní se mezi tím domlouvali, jak budou hledat cestu k Yoongimu domů.

Za chvíli byla večeře hotová. ,,Tak... kdo pro něj zajde?" zeptal se Tae. Nikdo nic neříkal, a tak jsem se nakonec nabídl já. ,,Tak půjdu já. Třeba nakonec nebude tak hrozný. Až ho poznáme líp, budeme na něj mít třeba jiný názor." Pak jsem se vydal na půdu.

Když jsem k němu vylezl, našel jsem ho spícího na posteli. Své démonické části těla měl schované, a tak při spánku vypadal celkem klidně.

Potichu jsem přišel k jeho posteli a naklonil se nad něj.

The Worst °Yoonmin°Kde žijí příběhy. Začni objevovat