mafie

22

Pohled Alexe:
Jo je určitě lepší než max. Prisla až ke mě a podala mi ruku kterou jsem přijal. „Dobrý den pane, mé jmeno je Ema.“ predstavila se. Naznacil jsem rukou smerem do chotby a pomalu se tam rozešel. Oni mě následovali. Došli jsme do obyvaku kde jsme si sedli na gauč. Katrin moc nevnímala. Zacal jsem se bavit s emou o jejim nastupu za maxe. Ona okamžitě souhlasila a videla ze maxovo starost nebyla pro ni zdravá. Bavili jsme se jeste nejakou chvili když prisla služebná. „pane myslim ze by jste chtel vedet že slečna katrin žádala vetsinu času o prášky na spaní ale pan max jí je zakazal že se prí diky nim predavkuje. Myslim že by bylo dobré je tady slečně na jeden nebo dva dny dát. Myslim že dýl bez spanku už nemusí zvládnout.“ okamžitě jsem se na ni otočil. „co tim myslíš dýl. Jak dlouho uz nespala?“ ona se na me jen smutně podívala „týden to bude, také už dlouho nejedla. Donutila jsem ji neco vypít ale toho také nebylo moc.“ nemohl jsem popadnout dech. Katrin nevnimala a ema jen smutně kyvla. „nemohla spát a tak si jeden den vzala prasky na spaní a další rano jsme jen slyseki jak slecna kricela na maxe o něčem že ho už nechce vidět v jejim pokoji a on na ni že se mohala zabít. Přesně nevim co se stalo ale od té doby slečna uz neposlouchala maxe a max kontroloval vsechny léky v areálu.“ Jak to dorekla okamžitě mi doslo o cem mluvila. Od sluzebny jsem si vyzadal ty prášky na spaní. Vzal kat do náruče a s emou se domluvil na okamžitém nastupu. Došel jsem k ní do pokoje a polozil jí do postele. „zlato tady máš prasek na spaní a prospi se.“ ona jen kyvla a vzala si ho ode mne.

Další den se probrala skoro až odpoledne. Maxe jsem během té doby stihl vyřídit a teď už si vsichni budou pamatovat tahle holka je pro mě důležitá a vyslechne se jakémukoli přání které si vymyslí.
Celí odpoledne strávila v pokoji a ja v kanceláři, když v tom přišla ta zpráva kterou jsem nechtěl slyšet. Zaklepal jsem na dveře jejího pokoje. „dále“ ozvalo se zevnitř. Vešel jsem a podival se na ní. Vypadala o moc líp než včera. „zlato, mam pro tebe trochu spatnou zprávu. Potrebuju ještě na víkend odjet zpátky do Itálie.“ koukala na mě. „vždyť jsi teďka přijel.“ rekla trochu smutně. „já vím, já vím, ale ty to zvládneš. Já ti věřím."