16

2K 58 2
                                    

Pohled katrin:
Ležela jsme v kufru nějakého auta. Měla jsme svázané nohy i ruce. V puse jsme měla roubík a přez hlavu pytel. Začínala jsme se uklidňovat když v tu chvíli jsem ucítila jak auto zastavilo a bouchli dveře. Najednou se otevřel kufr a já přez pytel vyděla malé paprsky světla. Snažila jsme se nehýbat ale jakmile ke mě vstal ruku tak jsem sebou cukla. Vytáhl mě ven a hodil si mě přez rameno. Byli jsme v nějakém lese. Jako chápu že je to dobré místo na schování nějaké budovy ale proč to je sakra vždycky les. Vešli jsme do nějaké chatrče a daná osoba se mnou hodila o zem. Nestacila jsme se ani posadit a na zápěstích jsme měla pouta. Osoba mi najednou sundala pytel z hlavy a já uviděla před sebou vysokého chlapa. Sledoval mě a já zas jeho. Pochvilce se posadil ke stolu a něco tam dělal. Ležela jsme na zemi u kovového oka ke kterému jsme byla připoutaná. Tak a to je konec. Začala jsem si myslet když po nějaké době usl u stolu. Byla tu strašná zima, muselo být pod nulou. Po dlouhé době jsem konečně usla. Ráno mě vzbudilo to když do mě kopnul. Chtěla jsem se za břicho a podívala se na něj. „co po mě vlastně chceš? “ zeptala jsme se opatrně a on se zasmál. „Nic moc, jen výkupný neboť seš holka mladýho Alexe Kalena.“ podívala jsme se na něj. „Nejsem jeho holka, jsme jeho hračka kterou si koupil.“ on se znovu zasmál „hmm, tak to uvidíme.“
Nachvilku někam odešel a když se vrátil přinesl dvě misky pro psa. V jedny byly nakrájený rohlíky a v druhý voda. Obojí předemě hodil a dodal že s tím nemám plitvat. Snedla jsme trochu rohlíku a trochu se napila. Zbytek jsem sledovala jak si dělá ten kluk na plotně míchaný vajíčka.

O tři dny později:
Předevčírem rano řekl že už asi nejsem cenný zboží a tak mě přestává krmit. Takže jsme nejedla už přez dva dny a vodu jsme měla zbytek z jeho skleničky. Celou dobu se mi vysmiva, kope do mě a tahá mě za vlasy. Predchvilkou i Vystřelil z pistole. Trefil podlahu těsně za mnou. Nevím jestli to mělo být jen pro vystrašení nebo už je tak moc opilej že se ani nedokázal trefit. Když však dopil flašku a chtěl se zvednout že si dojde pro další. V tu chvíli kdy se zvednu sebou sekl o zem a už se nezvedal. Pro moje štěstí mu z kapsy vypadl mobil. Jedno z čísel co jsem si zapamatovala byla lili. Rychle jsme ho zapla zjistila že má heslo ale že má i face ID. Rychle jsme namířil telefon na jeho tvář a kupodivu se odemknul. Rozklikla kontakty a naklikala lilino číslo. Vyzvanelo to. Najednou se ozval její hlas. „Halo“ jediný čo jsem ze sebe dostala bylo pomoc. V tu chvíli jsme u telefonu uslyšela Alexe i ostatní. Prekřikovali se tam a jediné co jsme pochitila bylo kde jsi a pošli únoscovu tvář. Na první otázku jsme odpověděla někde v lesní chatrči. Na druhou jsme rychle rozklikla zprávy a   vyfotila ho. Odeslala jsme to jenže jedna věc co se neměla stá byla fotka s bleskem a to toho kluka probralo.„vypadá to že máš o ni pořád zájem.“ zasmál se a vrazil mi jednu pěstí. „Doufám že se neuvidíme.“ Řekl a ukončil hovor. „Takže ty malá mrcho. To se nedělá krást někomu mobil.“ Vytáhl mě jak nevíš to šlo a  začal mi mířit na hlavu zbraní. „máš štěstí že tě nechci zabít.“ Hodil se mnou o zem. Chvilku na mě koukal a pak ke mě přišel a odpoutal mě od podlahy. Chytl mě za ruce a vytáhl do vzduchu. Nesl mě nakam místností. Když došel ke dveřím otevřel je a hodil mě dovnitř. Okamžitě za sebou zabouchl dveře a ty zamknul.

mafie Kde žijí příběhy. Začni objevovat