JP:
Ráno jsem vstal a připravil jsem se, že půjdu k té doktorce. Dal jsem si sprchu i s Filipem. Potom jsme se najedli. Samozřejmě polonahý, bez ženy máme větší svobodu. Sobě jsem si udělal vajíčka a Fildovi klasicky mlíko. Já jsem si dal košili a džíny, nejsem buran, abych tam lezl jen v normálním tričku. Filip normální tričko dostal ale jen proto, že na něj nebyla velikost pro košili. To jsou argumenty,co? S Fildou jsme vyrazili k autu ve výtahu se začal zase smát. Tak samozřejmě že jsem se smál taky, on mi vždycky vyčaruje úsměv na tváři. V autě jsem si dal Fildu do předu. Do 10 minut jsms byli tam, na cestě nebylo moc aut a jel jsem rychle. U doktorky jsme šli do čekárny, byla tam nějaká maminka s dcerou, které bylo asi 13. Roztomilé. Chvíli jsme tam seděli a přišla sestřička.
S(sestřička): Jee vysmátej Filipek došel
Samozřejmě že se Filda začal smát. No furt lepší, než kdyby pořád brečel.
J: Dobrý den
S: Dobrý den, proč nepřišla maminka?
J: Měla něco na práci, tak poslala mě
S: Jo tak Filípka dneska zvážíme a uděláme mu nějaké vyšetření, jestli se něco neděje.
J: ok
S: No tak pojďte za paní doktorkou.
Zvedl jsem se a šel jsem za ní. Filip opět výbuch smíchu. Nevydržel jsem to a zasmál jsem se taky.
D(doktorka): Dobrý den, vy jste tady s Filipem Linhartem, že?
J: Ano ano.
D: Jo tak my si ho teďka zvážíme a podle toho uvidíme, jestli ho nenaockujeme na tetanus
(nevím jak to je s tím očkováním, jo?)
J: Jo jasně
D: No tak mi ho dejte
Doktorka si ho vzala a dala ho na jakousi váhu, byla určena aby na ní stali děti, takže když tam Fildu posadila, tak začal utíkat pryč u toho nesměl chybět nekontrolovatelný smích. Doktorka se začala taky smát, protože takové dítě ještě neviděla. Já jsem vždycky potřeboval něco extra. Po chvilce jsme Fildu specifikovali a zvážili ho.
D: No pane Linharte, na to očkování počkáme do příště.
Dobrý, alespoň ten řev bude muset snést Týna, ne já
J: Jo a může Filda už dostávat něco jiného než mlíko? Třeba čaj nebo nějaké přesnídávky
D: Jo jasně, díky tomu bude hezký přibírat. Né že by teď byl nějaký podvyživený ale mohl by vážit více.
J: A kdy máme přijít příště?
D: Za 14 dní to bude stačit.
J: dobře, tak nashledanou
D: Nashledanou
Odešli jsme. Cestou domů jsme se stavili do obchodu pro přesnídávky. Jednu jsem cestou snedl já. Filip šel do výtahu po svých, z výtahu šel do bytu taky po svých. Je to šikula. Když jsme přišli domů už tam na gauči seděla Týnka.
