Takhle by to nešlo [Dramione parodie]

5 - BUBÁK

Další týden máme za sebou, první úkol taky a kupodivu všichni přežili.

,,Milí malý parchan-, ehmm... milí malý... človíčkové," začala svůj výklad Umbridgeová na další jeji příšerné hodině, ,,Dnes se pobavíme o vlkodlacích a o jejich nebezpečném vlivu na vás. Jeden z nich vás totiž učil ve třetím ročníku a podívejte se na sebe teď. Hrůza a děs, ale to se změní! Ministerstvo kouzel a pan ministr to napraví. Jako první se naučíme kouzlo proti vlkodlakům. Opakujte po mně. Vlkodlakujdidoprdelios!"

,,Vlkodlakujdidoprdelios!" opakovala poslušně celá třída.

,,Ještě jednou!" přikázala Umbridgeová.

,,Aaaaa! Příšeraaaa!" zničehonic nic zařval Malfoy. ,,Smím se ptá kde ji vidíte, Pane Malfoy?" zeptala se Umbridgeová otráveně. ,,Ne, nesmíte se zeptat."odsekl Malfoy, ,,ale pojďte sem!"

,,Proč?!"vyštěkla ta růžová ropucha. ,,Protože potřebuji co největší štít a to jste momentálně vy!" křičel Malfoy, ,,ale zachraňte mě někdo hlavně!"

V tu chvíli mi ruply nervy. ,,Můžeš mi sakra říct kde tu příšeru vidíš?" zakřičela jsem na něj a rozešla jsem se směrem k němu. ,,Tamhle je! Tam letí!" řval ten pošuk a ukazoval směrem k oknu. V tu chvíli jsem vzala svoji botu a začala s ní máchat kolem sebe ve snaze trefit onu příšerózní příšeru.

Po chvíli  bezvýznamného máchání botou ve vzduchu jsem ji zahodila a začala tleskat. K mému štěstí jsem strefila nepopsatelný objek a ten se zřítil na stůl.

Všichni se seběhli kolem stolu a sledovali tu bytost. Jenže byla tak miniaturní, že nikdo pořádně neviděl co to je takže jsem ji chtěla zvětšit kouzlem. Vytáhla jsem hůlku a najednou jsem za sebou slyšela: ,,Schov tu hůlku, ty... ty... TY! Žádná kouzla a žádné hůlky!" začala na mě řvát Umbridgeová. Nemělo cenu se s ní hádat a tak jsem šla pro lupu.

Chvíli jsem všichni na ono stvoření zírali. Vypadalo to jako něco mezi švábem a zmenšenou postavičkou Buzze rakeťáka. Jenže přímo na lupu svítilo slunce a jelikož si toho nikdo nevšiml, po chvíli se na příšeře objevila černá tečka a ve dvou sekundách ta podivnost začala hořet. Pohotově jsem vzala knihu a začala s ní mlátit do stolu, abych uhasila oheň. Naštěstí jsem jako vždy rychle zasáhla a tak nic nezhořelo, až na příšeru.

Když najednou přišel velice depresivní zážitek. Rozběhl se ke mně Malfoy a začal mě objímat. ,,Děkuju ti! Děkuju ti, zachránila jsi mi život!" v tu chvíli jsem jen doufala, že mi z vděčnosti nezačne líbat nohy.

V té stejné chvíli co Umbridgeová viděla jak mě Draco objímá, se zapotácela a musela se posadit a z posledních sil zaskřehotala: ,,Konec hodiny. Už vás nechci ani vidět jděte pryč."

Všichni jsme vyšli ven a Harry z Ronnem spěchali na hřiště, aby trénovali famfrpál. Já jsem se vydala do společenské místnosti a chtěla si udělat domácí úkoly, ale postavil se mi do cesty Malfoy. ,,Grangerová, děkuji, zachránila jsi mi život a teď ti js něco dlužen. A tak jsem se rozhodl, že ti nabídnu být v mém spolku BUBÁK." ,,Co prosím? Jaký bubák?"nechápala jsem vůbec co říká. ,,BUBÁK je zkratka pro Brumbál Bude Určitě Alkoholický Kýbl. Prostě členové spolku si myslí, že Brumbál chlastá a snaží se to dokázat ostatním například vylepováním plakátů. A neptej se proč je tam ten kýbl to ti neřeknu." prohlásil a dal si ruce v bok. ,,A proč je tam ten kýbl?" zeptala jsem se i přes jeho zákaz. ,,Protože aby mi vycházelo slovo BUBÁK musel jsem tam přidat slovo na K a kýbl mě napadl jako první." prohlásil hrdě Draco. ,,A kdy se spolek schází a kde?" zeptala jsem se ještě než jsem odešla. ,,Zítra po škole v komnatě nejvyšší potřeby."

Tak to by byl konec této kapitoly. Asi o 100 slov kratší, ale není mi  moc dobře tak se nezlobte. Každopádně změnila jsem obal knihy tak se nelekněte. Vaše zlata_krysa.