5 část

237 8 2
                                    

,,Stejně.....nechá...pu proč...jsi na...mě tak...hodná..."
Řekl jsem
,, Protože i když jsi bručoun a dost mi dáváš najevo že mě nesnášíš tak tě mám celkem ráda"
Řekla usmál jsem se
,,Jak...jsi..přiš....la na to....že tě......nesn...áším ?"
Pohled Sid:
,,Tak podle tvého chování to je evidentní"
Řekla jsem
,,Chová...m se tak....ke vše..m....to nez...namená že....tě... nes..naším i když...na nervy mi tro...chu leze...š"
Řekl usmála jsem se
,,Víš že je to asi to nejhezčí co jsi mi za tu dobu co pracují v zoo řekl ?"
Zeptala jsem se on se jen usmál povídali jsme jsi a popravdě jsem ani netušila i když nevím jestli to není nějaký vedlejší projev té nemoci od Adama jsem odcházela pozdě večer když jsem přišla domů Viky už spala další tři dny v zoo jsme byli bez Adama potom ale přišel a já šla zase k žirafám šla jsem zrovna do zoo
,,Ančo"
Zavolal na mě Adam otočila jsem se
,,Co potřebuješ ?"
,,Chtěl jsem ti poděkovat za to všechno a tady máš něco pro štěstí"
Řekl a s kapsy vytáhl stříbrný přívěsek srdce na černé kůži
,,Je krásný děkuji Adame ale to jsi fakt nemusel"
,,Ale musel"
Řekl a usmál se
,,Zapneš mi ho ?"
Zeptala jsem se
,,Jasně"
Řekl a nasadil mi náhrdelník
,,Adame a mohli bychom být kamarádi ?"
Zeptala jsem se trochu ze strachem z odpovědi
,,Jo to by bylo fajn"
Řekl usmála jsem se
,,Šel bys večer do baru ?"
Zeptala jsem se
,,Jo"
Řekl a pak jsme oba šli svou cestou

Nevzdáme toKde žijí příběhy. Začni objevovat