14 část

217 10 5
                                    

Pohled Sid:
Probudila jsem se z bolesti hlavy v nemocnici prý mám otřes mozku ale za pár dní mě pustí
,,Někdo s vámi chce mluvit"
Řekla sestra dovnitř přišel Adam vybavilo se mi co se stalo nechci s ním mluvit ne teď
,,Ahoj"
Pozdravil mě
,,Ahoj"
Odpověděla jsem chytl mě za ruku já cukla
,,Promiň....."
Řekla jsem
,,Ale chci být sama"
Řekla jsem on přikyvl a odešel byla jsem naštvaná nenechal jsi ode mě nic vysvětlit proto se to stalo.....potom přišla Viky a pak Anežka s Eliškou mluvili jsme o Adamovi
,,Sid měla by jsi s ním promluvit"
,,Proč ?"
Zeptala jsem se
,,Miluje tě Sid seděl tu s tebou každý den celý dva týdny  a pdržel tě za ruku hrozně se o tebe bál"
Řekla Eliška
,,Jo ale nenechal jsi to vysvětlit a praktický bych řekla že mi nevěřil"
,,Sid tak se vžij do jeho situace co by jsi asi dělala kdyby jsi vydělá ho jak se líbá s jinou ?"
Zeptala se Anežka
,,Nechala bysi jsi to vysvětlit ?"
Zeptala se znovu musela jsem uznat že má asi pravdu asi bych se na jeho místě chovala stejně.........
Pohled Adama:
Přišel jsem do byl jsem hrozně rád že Sid bude v pořádku....... I když je na mě naštvaná miluji ji i když co když by bylo lepší kdyby žila beze mě možná by to pro ní bylo lepší........

Nevzdáme toKde žijí příběhy. Začni objevovat