5.story

12 3 0
                                    

Hele, u nás ve školní jídelně vařily kuchařky dobře. No a tak jsem chodila na obědy.

Jednoho dne jsme měli lívance s borůvokovou omáčkou a smetanu.

Už jsem se ládovala lívanci. Měla jsem druhou porci a děti chtěli už odnést oběd a tak jsem je zastavila a zeptala se.

(Rk - random kid)
Já: dáš mi ty lívance?
Rk: jo

A takhle to šlo dál, dokaď jsem i s druhou porcí neměla 14 lívanců. Pak za mnou přišla kámoška a povídá mi:

(K- kámoška)
K: hele máš nějak moc lívanců nechceš mi pár dát?

(Backstory: přesně takhle se mě zeptala na chlebíčky a vzala mi z 7 asi 5.)

Na tu kámošku jsem se podívala smrtelným pohledem vzala nůž do pravé ruky* a řekla jí

Já: Вали! (Rusky: zmiz. Pozn. překladatele)

Kámoška se vyděsila a rychlím krokem odešla**.

Nikdy se mě na další jídlo neptala.




*Jsem pravák a tehdy se mýho pravýho háku báli všichni

** Běhat nemohla protože,
1) byla nemehlo a rozplácla by se na zemi.
2) Byla tam i hospodářka (aka. účetní a vedoucí) a tý se báli všichni víc, než mího pravýho háku.

Takže ponaučení zní:
Nikdy se mě neptejte na jídlo. Místo jídla dostanete pravým hákem.

Funny příběhy ze základkyKde žijí příběhy. Začni objevovat