2 část

329 14 6
                                    

Netušila jsem co jsi mám myslet jsou to jen pomluvy jako moc se mi nechce věřit že ten Adam Hruška jakýho jsem znala by někoho zabil i když je pravda že  odjakživa byl celkem dost výbušnej a impulzivní ale ne až tak.........
Pohled Adama:
Už bylo po práci šel jsem běhat furt jsem měl v hlavě tu holku co dnes nastoupila hodně mi připomínala Sid i to že má stejný příjmení.................ale to je asi shoda náhod nebo nevím to může být třeba nějaká její sestřenice..... na večeři přišel děda nic moc se nedělo furt jsem myslel na Sid ráno jsem šel do zoo Anna přišla o hodinu později celý pracovní den až na pár jejich přednášek a hádek byl celkem ok teď jsem krmil hady a ona želvy nic zvláštního snažila jse se mnou bavit no....snad to brzy vzdá šla čistit skla potom přišel děda a nic neobvyklého
Pohled Sid:
Přišla jsem dom z práce Viky doma ještě nebyla s Adamem to dnes moc dobrý nebylo spíše naopak.......mrzí mě to.....šla jsem běhat a večer jsem volala s rodinnou a potom šla s Viky do baru večer jsi dali večeři sprchu a šli jsme spát ráno jsem zase zaspala no......Adam mě zase serve super rychle jsem se oblékla a běžela do zoo trochu mě překvapilo že zoo je pro návštěvníky zavřená ale prý bude odpoledne nějaká velká bouřka tak to celkem chápu přiběhla jsem do pavilonu
,,Ahoj promiň co mám dělat ?"
Zeptala jsem se
,,Nakrm želvy a příště chod včas"
,,No jo jdu na to"
Řekla jsem a šla krmit potom se po obědě začalo kazit počasí začalo pršet a blýskat se proto nám ředitelka řekla jak přeženeme zvířata do vnitřních výběhů já šla k zebrám  potom máme jít s Adamem přehnat zvířata ze safari už jsem měla všechno zavřený teda až na jedno zebří mládě nevšimla jsem jsi ho bylo vyplašený asi proto že ztratilo přehled o ostatních šla jsem k němu vypadalo že všechno bude v klidu ale.......zrovna se ozval blesk zebra se lekla a kopla mě jelikož byla ještě malička tak se mi trefila jenom do kolene   potom Lízala po výběhu budu muset pro Anežku protože tohle sama asi jistě nezvládnu a mám strach že by se mohla zranit už jsem byla před výběhem ale uklouzla jsem a děsně mě začal bolet ještě kotník děsně to bolelo a já se skoro neudržela na nohou tak jsem volala o pomoc ale marně zebra se už uklidnila přes bolest jsem se k ní dostala a zavřela ji potom se mi jaksi podlomil ten kotník a já zas spadla měla jsem hrozný strach protože se mi nedařilo vztát a bouřka byla furt silnější...........

Minulost nevrátíš 💔Kde žijí příběhy. Začni objevovat