Čtyřka

Dvojník

Už zase byla v té pitomé cele. Od té doby, co do ní vpravili tu látku, si nic nepamatovala. Něco o dvojnících.

Sakra! Tupče!

         Vzpomínala si, jak se ve škole učili o klonovacím průmyslu, po převedení vzpomínek do klonu nebyl klon k rozeznání o originálu. Byla pryč a její kamarádky o tom neměly ani tušení. Anya si přitáhla kolena k hrudníku a dala se do pláče. Co teď má dělat.

Čočky!

         Ne, ty byly bohužel na klonu. V záchvatu zoufalství se jí z úst vydal zoufalý sten: „Pomoc!" Ale věděla, že ji nikdo nezachrání.

         Tohle jí velmi připomnělo jednu knihu, kterou četla. Rezistence. Hlavní hrdinku tam v jedné části také zavřou do cely a dělají na ní pokusy. Naštěstí ji přijdou zachránit.

         Konečně se uklidnila. Zhluboka se nadechla a rozhlédla se po cele. V rohu nad dveřmi spatřila kameru.

         „Hej!" zavolala a upřela na ni jeden ze svých batmaních pohledů. „Ať se dívá kdokoliv, mohli byste mi říct, kolik je hodin?"

         Žádná odpověď.

         Cítila však únavu, a protože neměla co dělat, rozhodla se, nezávisle na denní době, usnout.

        

    „Nemel blbosti, Ester!" okřikla svou kamarádku Alycia, „co by s Anyou mělo být v nepořádku?"

         „Já nevím, nepřijde ti, že se chová nějak divně?"

         „Ne."

         „Fajn, asi už mi hrabe. Budu nahoře, kdybyste mě hledaly," a když šla nahoru po schodech, dodala si pro sebe, „stejně nebudete."

         Usadila se do křesla. Věděla, že s Anyou něco je, ale nemohla přijít na to co. Její mozek ji předběhl. Zavřela oči a zhluboka se nadechla. Musí něco vymyslet. Hned.

Revolver!

         Proč by jí brali revolver, když stejně byla v bezvědomí a nemohla je ohrozit. Nejspíš to byl pošetilý nápad, ale rozhodla se revolver pomocí systému vyhledat. Alycia včera všechny zbraně očipovala, takže revolver teď vydával krásnou frekvenci, kterou mohl zachytit jen program k tomu určený a ten měla Ester na svém novém úžasném počítači.

         Zadala počítači příkaz. Na obrazovce naskočila ikona načítaní. Pět minut. Ester si povzdechla a odběhla si dolů pro něco na pití. Ostatní její společnice zrovna debatovaly o mrtvém chlapci. Počítala, že si vezme pivo a nepovšimnutá zase vyjde nahoru. Otevřela ledničku a ze spodní police svůj oblíbený nápoj vytáhla.

         „Hej! Žádný pivo před polednem," zasmála se Anya a mávla na Ester, aby si ji všimla. „Je nealkoholické," odpověděla Ester a obrátila oči v sloup. Teď už si byla stoprocentně jistá, že s Anyou něco je. Obvykle si ji nikdo nevšiml, když se děvčata spolu bavila.

         „Uděláš nám kávu?" zaprosila Keyla. „Mě čaj," opravila ji Alycia a při myšlence na kávu se otřásla. Nesnášela ji a nikdy nedovedla pochopit, co se na ni dívkám tak zamlouvá. Ester pokývala hlavou. Občas ji připadalo, že ostatní ji potřebují jen proto, aby jim přinesla pití. Postavila vodu do rychlovarné konvice a klekla si ke spodní poličce. Vytáhla kávu a ovocný čaj. Když voda klapla, zalila s ní obě kávy a čaj a tři kouřící hrnky dívkám odnesla.