Prison Break

Kapitola 2

Asy po dvou hodinách jsem přestala brecet a uvědomila jsem si co jsem to udělala a ulevilo se my ze my da konečně rayen pokoj a už ho nikdy neuvidim to byla jedna dobra věc na tom všem co se stalo.

O tři hodiny později .

Seděla jsem tu tři hodiny a nudila jsem se hlavně ze ten policajt řekl ze mám počkat tak cca patnáct minut.
Bylo to snad nekonečné tam čekat co se stane a o mém životě když jsem poprvé někoho zabila.
Nevvydrzela jsem to a začala křičet ,,je tu někdo otevřete prosím " takhle jsem křičela další hodinu než jsem nemohla mluvit a bolelo me v krku.
To nebyl dobrý nápad křičet ale co se da v tu chvíli vymislet než tohle.
Nakonec někdo otevřel a nebyl nadšený a jeho pohled dokonce zabíjel nakonec my řekl ,,si ty normální tady řvát jak na lesy uvedim sy ze my pracujeme " koukala jsem na něho a začala jsem ho mlátit nevydržela jsem to a v tom vsteku jsem mu zlomila ruku.
A byl prusvih ten polda sy zavolal posily a křičel na ne ,,ihned ji s poutejte a odvetě a za to ze sy my zlomila ruku budem mít 32 let na tvrdo bez propuštění za dobře chování budeš porad hlídána na každém kroku a porad budes mít pouta abys někomu neublížila sy totiž nebezpečná" nakonec my nasadily pouta a odvedly do auta a toho poldu odvezly ostatní do nemocnice.
Nemůžu uvěřit ze jsem něco takového udělala.
Nakonec se auto rezjelo a já jen koukala z okna a říkala sy jaké to tam bude.

O hodinu později.

Konečně jsme dorazily na místo a konečně pric z toho auta.
Když me odvedly dovnitř bylo to tam velký a všude sami vězni a dozorcy a jeden krásný kluk který byl bohužel taky vězeň.
Konečně jsem přišla na řadu a jeden dozorce se me zeptal ,,jméno a prosím právě " říkala jsem sy to bych mu mela ještě lhát nebo co tak jsem mu to řekla ,,jmenuji se Symfonie de rose " koukala jsem na něho co se stane dal ,,OK máme te na seznamu od ted sy číslo 357943-009 jasný " to jako mám byt číslo sy dělá prdel ani náhodou a pak dodal ,,bez do šatny se prevlect do vezenskeho " no super tak jsem šla a jak řekl ten polda ze budu mít dozor tak to myslel vážně jeden z dozorců me nepustil vůbec nikam samotnou to bylo zvláštní ale taky nevypadal špatně: vysoká postava, černý kratší vlasy a modré oči a hlavně svalnatý.
Po necelých pěti minutách jsme došly do šatny a já si mela oblect modrou nosily a modré kalhoty a k tomu všemu bílé triko.
Moje nejhorší noční mura se naplnila a tím jak jsem nebezpečná me daly do mužské sekce.
Jako vážně sy dělají prdel.
No nic jsem dělat nemohla tak jsem šla ale nebyla jsem zrovna šťastná.
Když jsme šly kolem cel jeden z nich zavolal ,,otevři 40" a někdo ji otevrel.
Uvnitř sedel ten krásný kluk a moc mu to slušelo a ten strážný zase něco řekl ,,zavřít 40 a ještě něco chovej se slušné nikdo tu s tebou nebude mít slitování jasný " kývla jsem a radši se opřela o zed a sjela po ni než jsem sy sedla a začala brecet a ten kluk se jen koukal co to dělám ale nějak jsem nevnimala tak ani nevím co se kolem me dělo a bylo my to jedno a pak jsem slisela jak někdo říká ,,nebrec bude to v pohodě jmenuji se josh a ty" koukala jsem na něho a vážně se jmenuje josh.
V duchu jsem sy říkala jako vážně je krásný a nakonec jsem mu s bolesti v krku řekla ,,já se jmenuji symfonie ale rikej my syf prosím " koukala jsem se do země a nakonec my odpověděl ,,těší me syf a jak ses tu dostala já jsem vykradl pět bank za dva dny" jako vážně doufám ze me nechce znásilnit mám takový špatný pocit.
Ale nakonec jsem mu to řekla ,,zabila jsem svého nevlastniho otce když me chtěl znásilnit a k tomu všemu jsem byla pod vlivem drog" koukal se na me ale me to bylo jedno radši jsem chtěla umřít ale nemohla jsem to udělat.
Po hodině ticha se ozvalo ,,otevřít 40 a nasadit ji pota a odvést na ošetřovnu " ale kdo pak to byl strážný se zlomenou rukou a já jsem mu řekla ,,tak ty jsis přivedl kamose jak sladké bojiště se holky " oba se na me koukaly a jedním slovem my řekl ,,kuraz ti nechybi uvidíme jak budeš statecna když ti budou brát krev a vim re se bojiště jehly" to mel pravdu.
Po minutě jsme došly na místo a já jsem dostala ještě větší strach než jsem mela a to se my nestava.

Tady je další kapitola a omlouvam se za chyby píšu richle a navíc je pozdě večer a snad se líbí bude to možná zajímavější .