All The Young Dudes CZ Překlad

Kapitola 1: Léto, 1971: Svatý Edmund

Sobota 7. Srpna 1971

Probudil se ve tmě. V malé místnosti, kam ho dali, bylo příliš horko, protože byl začátek srpna. I když předpokládal, že by to mohla být horečka. Ráno měl vždy vysokou teplotu. Kdysi ho dávali do místnosti s oknem, ale před pár měsíci dokázal jedno z nich rozbít, a i kdyby stejně neměl mříže, utekl by. Slyšel je mluvit o tom, jak ho omezovat, až bude starší. Snažil se na to nemyslet.

Pamatoval si na pocit hladu, tak intenzivního, že se změnil ve vztek. Pamatoval si, jak celé hodiny vyl a úpěl , jak znovu a znovu kroužil po cele. Možná by ho dnes nechali ulít se z hodin a on by mohl spát. Stejně byly letní prázdniny a není fér, že on musí docházet na hodiny, když všichni ostatní kluci mají dovoleno strávit celý den poflakováním, hraním fotbalu nebo sledováním televize. Posadil se, opatrně se protáhl, všímajíc si každé bolesti a prasknutí kloubů. Za levým uchem měl čerstvou stopu po drápech a hluboké kousnutí na pravém stehně.

Rukou si promnul temeno hlavy, kde měl vlasy oholené těsně u hlavy a zježené proti jeho prstům. Nenáviděl to, ale každý chlapec v dětském domově měl stejný příšerný buzz cut. Znamenaje, že když směli o víkendech vyjíždět do města, všichni věděli, že jsou to chlapci od Svatého Edmunda – o což pravděpodobně šlo. Obchodníci věděli, na koho si mají dávat pozor. Ne, že by sami kluci udělali něco, co by rozvrátilo očekávání. Tak často se o nich říkalo, že jsou spodinou společnosti; zanechané a nechtěné – tak proč nezpůsobit trochu zmatku?

Remus zaslechl na konci chodby kroky. Byla to Matróna; mohl jí cítit, slyšel tlukot jejího srdce. Jeho smysly byly vždy po jedné z jeho sezón zbystřené.  Vstal, navzdory horku si kolem sebe omotal přikrývku a vydal se ke dveřím, aby mohl naslouchat pozorněji. Nebyla sama, byl zde s ní muž. Voněl staře a nějak... jinak. Hustá, železná vůně, která  Remusovi matně připomínala jeho otce. Byla to magie.

,,Jste si jistý, že to stojí za váš čas?" Matróna se ptala cizince: ,,Je to opravdu jeden z našich nejhorších případů."

,,Ach ano," odpověděl starý muž. Jeho hlas byl bohatý a teplý jako čokoláda. ,,Jsme si velmi jisti. Zde ho držíte během...?"

,,Jeho sezón." Matróna dokončila svým stříhaným nosním  hlasem. ,,Pro jeho vlastní bezpečnost. Od svých posledních narozenin začal kousat."

,,Chápu." Muž odpověděl spíše zamyšleně než znepokojeně. ,,Mohu se zeptat, madam, co víte o trápení toho mladého muže?"

,,Všechno, co potřebuji vědět." odpověděl matróna chladně. ,,Je tady od svých pěti let. A vždycky byl problém – nejen proto, že je z vašeho druhu."

,,Mého druhu?" muž odpověděl klidně a nevzrušeně. Matróna ztišila hlas téměř na šepot, ale Remus stále slyšel.

,,Můj bratr byl jedním. Samozřejmě jsem ho léta neviděla, ale občas mě požádá o laskavost. Svatý Edmund je velmi zvláštní instituce. Jsme vybaveni pro problémové případy." Remus uslyšel cinkání klíčů, ,,Nyní mě musíte nechat ho vidět jako první. Často potřebuje ošetření. V první řadě nechápu, proč ho chcete vidět hned po úplňku, pokud jste o tom už předtím věděl."

Starý muž neodpověděl a matróna šla směrem k Remusovu pokoji, její kožené podpatky cvakaly o kamennou podlahu. Třikrát zaklepala na dveře.

,,Lupine? Jsi vzhůru?"

,,jo", odpověděl a přitáhl si přikrývku pevněji. Sundali mu šaty, aby si je neroztrhal.

,,Ano, matróno" opravila ho matróna přes dveře.

,,Ano, matróno." zamumlal Remus, když se klíč v zámku otočil a se skřípáním se otevřel. Dveře byly čisté dřevo a věděl, že by je mohl během sezóny snadno rozmlátit, ale po incidentu s oknem byly opatřeny stříbrnou deskou. Už jen z té vůně se mu udělalo špatně a bolela ho hlava. Dveře se otevřely. Světlo se nahrnulo jako voda a on divoce zamrkal. Když matróna vstoupila do místnosti, automaticky o krok ucouvl.