All The Young Dudes CZ Překlad

Kapitola 15: První rok: Následky

Většina Nebelvírů se poflakovala ve společenské místnosti, klábosili a mluvili a všichni přemýšleli, kdo to mohl udělat. Pobertové, kteří obvykle chtěli být středem jakékoli debaty, se všichni plížili nahoru, bledí tváří viny.

Remus seděl na posteli a zíral na podlahu. Zašel příliš daleko; věděl to. Na malou chvíli se cítil dobře a nic ho nemohlo přesvědčit, že si to Severus nezasloužil. Ale teď se na něj James divně díval a věděl, že to Brumbál nějak zjistí – pokud to Lily neřekne všem, jakmile se vrátí do společenské místnosti.

,,Co se stalo?" James se opatrně zeptal: „Ztratil jsi nad tím kontrolu? To byla opravdu silná magie."

"Bylo to úžasný!" Sirius najednou řekl: ,,Dvakrát si rozmyslí, jestli nás znovu překročí!"

,,Ale... chci říct, nechtěli jsme mu ublížit , že?" James se zamračil.

,,Je v pořádku, jen předstíral, aby nás dostal do problémů."

,,Dostaneme se do problémů?" Peter se zeptal a lomil rukama: ,,Všichni jsme to neudělali , že ne?" Byl to jen..."

Sirius ho udeřil zezadu do hlavy,

,,Ty kryso." Řekl. ,,Jsme pobertové. Všichni za jednoho a jeden za všechny."

,,Ať to znamená cokoli," zamumlal Peter, mnul si hlavu a rozmrzele se posadil na vlastní postel.

,,Udělal jsem to, neměli byste se dostat do problémů." řekl Remus tiše, aniž by vzhlédl.

,, Polovina byla můj nápad!" Sirius řekl: „Provedl jsem výzkum! Neboj se, Lupine, vsadím se s tebou o cokoliv, že je v pořádku."

,,Pokud je," řekl Remus ztěžka,  ,,tak to není moje zásluha." Konečně se setkal s Jamesovýma očima. Byly sytě hnědé a mnohem vážnější než obvykle. ,,Chtěl jsem mu ublížit."

James zadržel pohled a mírně přikývl.

Ozvalo se zaklepání na dveře, které rozptýlilo napětí. Byl to Frank Longbotttom.

,,Vy čtyři nyní přijďte do kanceláře McGonagallové." Řekl vážně.

Následovali Franka dolů po schodech a přes společenskou místnost, kde na ně všichni zírali. Remus se celou dobu díval na své nohy, ale slyšel, jak klábosení utichlo, když procházeli kolem. Nezáleželo na tom, co se stalo potom – každý by věděl, že je zodpovědný.

McGonagallová nebyla sama. Brumbál stál vedle jejího stolu s rukama založenýma před sebou. Příjemně se usmál na čtyři chlapce, kteří stáli ve frontě před ním.

,,Dobrý večer, pánové." Řekl.

,,Dobrý večer, pane řediteli," opakovali všichni.

,,Možná vás bude zajímat, že mladý pan Snape se má docela dobře - i když jeho pýcha byla dost zraněná."

Nic neřekli. Remus nevzhlédl.

,,Zdálo se, že si myslel, že vy čtyři máte něco společného s jeho neštěstím." Brumbál pokračoval příjemně, jako by právě míjel denní dobu. ,,Zejména vy, pane Pottere."

James vzhlédl, otevřel ústa, pak je zase zavřel a podíval se dolů. Remus to nemohl vydržet. Měl jen tři přátele na celém světě a teď je nehodlal ztratit. Vykročil vpřed.

,,Byl jsem to já, pane, udělal jsem to. Předtím mi nějaké věci řekl a byl jsem na něj naštvaný. Chtěl jsem mu dát lekci." Přinutil se vzhlédnout, do Brumbálových bledě modrých očí. Stařec spokojeně přikývl.