All The Young Dudes CZ Překlad

Kapitola 11: První rok: Narozeniny, knihy a Beatles

Naštěstí Madam Pomfreyová dokázala kletbu zrušit několika mávnutím hůlky. Stále je všechny poučovala o zneužívání nebezpečné magie.

,,Jako bychom všichni chtěli vypadat jako bigfoot!" James si stěžoval, když opouštěli ošetřovnu, kůže stále brněla od růstu vlasů.

,,Musel to být Severus.Promáchal sladkosti v jednom ze svých lektvarů, já to vím." Sirius kypěl.

,,Ano, všichni to víme, kámo." James odpověděl: ,,Neboj, dostaneme ho zpět."

,,Je mi to moc líto!" Peter zakvílel, asi po sté. ,,Opravdu jsem si myslel, že jsou od mé mámy!"

,,To je v pořádku, Petere," James ho poplácal po rameni,   ,,jen si přej, abys nám je dal v pondělí jako první - pak jsme mohli alespoň zastavit Přeměnu."

,,Žádám odplatu!" vykřikl Sirius a dramaticky zvedl hůlku. Remus se zasmál, James také,

,,A budeš to mít!" Odpověděl a nasadil si brýle zpět na nos: „Trpělivost je ctnost, Blacku. Taková pomsta vyžaduje čas. Nepředpokládej, že máš nějaké další skvělé nápady, Remusi?

,,Promiň," zavrtěl Remus hlavou. Srdce mu stále bušilo hrůzou z toho. Kdyby v tu chvíli viděl Snapea, přiškrtil by ho; škoda dělat žerty.

,,Pomůžu ti, Jamesi," ozval se Peter,   ,,udělám cokoliv , tentokrát se nebudu bát, budu..."

Právě zahýbali za roh, který vedl k nebelvírské věži, když někdo za nimi zavolal:

,,Siriusi"

Všichni čtyři chlapci se otočili. Sirius vydal malý šokovaný zvuk. Byla to Bellatrix Blacková.

,,Co chceš?" Zeptal se, podíval se dolů a otřel si boty o dlážděnou podlahu. Remus si pomyslel, že je to ta nejne-Siriusova pozice, jakou si lze představit. Všiml si také, že James vykročil vpřed a stál bok po boku se svým přítelem.

,,Pojď sem a pořádně mě pozdrav." Čarodějka ze sedmého ročníku v reakci vyštěkla.

Sirius se nehýbal. Bellatrix vytáhla hůlku – Remus byl šokován a poprvé od té doby, co byl v Bradavicích, pocítil strach.

,,Pojď sem," řekla tichým hlasem,   ,,nebo tě donutím. A nebude to malé dětské kouzlo na růst vlasů, slibuji."

Sirius vykročil vpřed a zavrtěl hlavou na Jamese, který se ho pokusil následovat. Všichni dlouhé, nepříjemné minuty sledovali, jak mluví tichými hlasy na konci chodby. Sirius po celou dobu sotva vzhlédl od země. Nakonec ho poplácala po hlavě, pak se otočila na podpatku a odešla. Všichni vydechli, ulevilo se jim. Sirius se k nim roztřeseně vrátil.

Všichni v tichosti vstoupili do portrétního otvoru a posadili se na svou obvyklou pohovku.

,,Dobrý, Siriusi?" zeptal se James jako první.

,,Jo" Přikývl a vypadal bledší než obvykle. ,,Ona ehm... chtěla mě pozvat na čaj. Na moje narozeniny. Myslím, že ji musela donutit moje matka, pravděpodobně uspořádala rodinnou konferenci zkus ho přivést zpátky do stáda."

,,Jen proto, že jsi v jiné koleji?"

,,A společnosti v které se zdržuji" usmál se na všechny.

,,Tak, kdy máš narozeniny?"

,, Za dva týdny. Třetího. Ale musím jít na ten čaj, Bella si nedělá legraci o tom, že zná nějaké opravdu odporné kletby."

,,Pak něco uděláme. Něco dobrého, jo?"