Multifandom oneshots/jednodílovky

Wanda Maximoff- Vždy jsem s tebou.

Něco hrálo. Byla to melodie, jak z nějakého seriálu. Co se to děje? Nějak mě bolí hlava. AU. Ach bože. Nad čím to vlastně přemýšlím... Zase ta melodie. Zkusím se zaposlouchat. Nezpívá se tam náhodou Wanda... Počkat, já zaslechla i Y/N. Proč by někdo zpíval mě jméno?

Zvedla jsem se a došla k televizi v mém pokoji. Zapla jsem ji a tam zrovna byla nějaká reklama.

Bože, Y/N mysli. Kdo vlastně jsem? Y/N Maximoff. Moje manželka a já jsme se sem přistěhovaly pár týdnů zpátky. Ne, počkat. Já si vzpomínám. Bolí to, ale musím bojovat. Jako by někdo uzavřel mé ostatní myšlenky do klece.

Já jsem Y/N Y/L/N. Nejsem Maximoff. Teda zatím ne. Jsem, tedy byla jsem Avenger. Mám jsem schopnost číst myšlenky. Později se trochu rozvinula a já mohu myšlenky tvarovat, ovládat a měnit. Mojí přítelkyni jsem potkala v roce 2015. Tehdy ji zemřel bratr a taky se přidala do Avengers. Žily jsme v pohodě do doby než přišel Thanos. Půlka obyvatelstva problikla a já zůstala bez Wandy na tomto světě. Po pár letech jsme se mu pomstili a pak mám okno. O můj bože. Co se tady děje?

Podívám se na televizi přede mnou a pokusím se jí pomocí mých schopností nějak ovládnout. Vyjde to. V televizy teď běží pořád. Zřejmě sitcom. Nejdřív obyčejný, ale pak jsem v něm uviděla sebe, jak koukám na televizy. Oh shit. To ne. Rychle jsem ji vypla a lehla si zpět do postele.

,, Zlato? Jsi vzhůru?" zakřičela ze zdola Wanda.

,, Ano, jdu za tebou" zavolala jsem zpět a rozhodla jsem, že o této situaci budu přemýšlet později.

...
Sedím se svojí manželkou, pardón přítelkyní na verandě a jíme oběd. Wanda se zvedne a omylem na mě vylije vodu. Jako z povzdalí se ozve smích.

,, Promiň drahoušku, to jsem nechtěla" usměje se na mě.

,, V pořádku, jen se skočím převlíknout" odpovím jí a vydám se do pokoje. Teď mám chvíli klid a můžu svobodně myslet. Když jsem poblíž Wandy, jako by mě něco drželo a nechtělo mě nechat myslet. Taky samotná paní Maximoff se mě dnes snad desetkrát zeptala, jestli jsem v pořádku.

,, Y/N, slyšíš mě? Y/N? Co tam děláš?" ozve se vedle mě z rádia. Trhnu sebou a podívám se za sebe. Mám pocit, jako by mě někdo sledoval. Zavřu oči a ucitim přítomnost zvláštní síly. Magie.

,, Nevím co tu dělám. Poslední na co si vzpomínám je bitva s Thanosem a to je vše! Co se děje?" zamumlám do ticha.

,, Promiň, něco si říkala?" ozve se za mnou. Agátha. Naše dotěrná sousedka, kterou moc nemusím.

,, Nic. Jen jsem smutná, že jsem si polila tričko " odvětvím rychle a pokusím se jí dostat do hlavy. Nejde to. Má obrněnou mysl. Něco řekne ale já vnímán jen smích co je teď hlasitý. Hodně. Začíná mě z toho bolet hlava.

...

Večer si sednu před dům a koukám na hvězdy. Jsou jiné než si je pamatuju. Najednou, kousek ode mě, uslyším bzukot. Podívám se tam a u Agáthy před domem litá dron ze Stark Industries. Co se tu, ale už, děje?

Za mnou se otevřou dveře a Wanda naštvaně vylítne ven. Doslova. Okolo ní září červená hmota. To je ta magie, co jsem doma cítila.

Čarodějnice doletne k dronu a popadne ho. A zamíří někam do města. Vydám se za ní. Po nějaké době se ocitneme u hranic města. Wanda slétne a projde zkrs nějakou bránu. Následuju ji. Vylezu na druhé straně. Wanda tam stojí v červeném obleku a okolo ní jsou policajti, teda aspoň myslím, a rozmlouvají.

,, Co se tady děje?" zeptám se a tím upoutám všechnu pozornost na sebe. Na Wandu se ani nepodívam a vyjdu vpřed.

,, Vidím, že už jste vzhůru z kómatu slečno
Y/L/N. A mnohem silnější než předtím. Dokázala jste prolomit kouzla slečny Maximoff a slyšela jste naše volání. Gratuluji! " promluvil na mě nějaký muž. Zřejmě velitel. Jeho hlas mi byl povědomí. Ano, ten hlas z rádia.

,, Neptala jsem se na to, jak jsem úžasná a jaké mám schopnosti. To už dávno vím. Ptala jsem se na to, co se tady, k čertu, děje?" zahřměla jsem.

,, Miláčku, já ti to vysvětlím..." ozvala se Wanda.

,, Teď ne. Já to chci vědět od nich"

,, No dobře slečno Y/L/N..." začal ten týpek
,, během bitvy s Thanosem, jste málem zemřela, ale podařilo se vás zachránit. Slečna Maximoff mezitím svými schopnostmi ovládla této město a vytvořila v něm vaše alternativní já. Jelikož jsme tomu chtěli zabránit převezli jsme vás z nemocnice a šoupli dovnitř. Jste tam od dnešního rána, ale zdá se, že slečna Maximoff se tomu přizpůsobila a vy jste tak nahradila své alternativní já. Dala vám jeho vzpomínky, ale nedokázala zabránit vaším schopnostem"

,, Je to pravda? " podívala jsem se na Wandu. Ta jen smutně kývla.

,, No a teď, když jste obě venku, vás budeme muset zatknout. Takže bude to po dobrém nebo po zlém?" zeptal se policista nebo kdo sakra byl.

,, Nechte mě vybrat..." chvíli jsem předstírala, že přemýšlím: ,,... ani po jednom " zakřičela jsem a pomocí mých schopností jsem jim vnikla do mysli. Jak je na chvíli zdržet a potrápit zároveň? Už vím. Jejich největší noční můra.

Wanda se na mě z pozadí dívala. Když jsem svoji práci dokonala, obrátila jsem se na ni a chytla ji za ruku.

...

Po našem návratu do začarovaného města, jsme se posadili na nejbližší lavičku a Wanda mi řekla, jak to viděla ona.

,, Zlato, nezlobíš se? " zeptala se mě.

,, Ne vždyť víš, že vždy jsem s tebou. V dobrém i ve zlém"